Zpráva Vstup Chorvatska (4/6)

Hospodářský šok

Chorvatské podniky se brzy ponoří do velké lázně jednotného trhu. Získají tak nové příležitosti, ale také se budou muset vypořádat s větší konkurencí. Pro velké společnosti bude přechod snazší než pro malé, ale několik hubených let očekávají všichni.

Zveřejněno dne 27 června 2013 v 11:29

S 1. červencem nastane pro chorvatské firmy šok. Chorvatská ekonomika se připojí k jednotnému evropskému trhu s 500 miliony lidí a bude se muset popasovat s větší konkurencí. Ekonomové a politici neskrývají, že je to pro národní hospodářství jedna z hlavních výzev – na niž jsou někteří připraveni lépe, jiní hůře.

Většina Chorvatů soudí, že se z ekonomických výhod, které by Evropa mohla přinést, lidé zpočátku těšit nebudou, protože Evropa je stejně jako Chorvatsko v recesi. V prvních dvou letech chorvatský vývoz poklesne. Totéž platí i pro HDP. Po této lhůtě by se naše ekonomika měla adaptovat. Ale pozitivní účinky EU převáží nad negativními teprve po pěti letech, domnívá se Boris Cota, finanční poradce prezidenta Ivo Josipoviće.

Zrušení státních dotací do odvětví, jako je stavba lodí nebo zemědělství, situaci zkomplikuje. Podniky přijdou také o celní výhody vyplývající ze Středoevropské dohody o volném obchodu CEFTA sdružující země bývalé Jugoslávie, kam putuje 40 procent chorvatského vývozu. Cena vývozu do Srbska, Bosny a Hercegoviny a Makedonie vzroste o deset procent. Vedle toho budou mít chorvatské podniky větší konkurenci. Bude zrušeno dovozní clo, což sníží cenu dovezených výrobků zhruba o deset procent.

„Kapitál si nevybírá vlajku, ale příležitosti“

Telekomunikačním firmám, farmaceutickému průmyslu a finančním společnostem žádný velký šok nehrozí, protože jsou vysoce rentabilní. Většinu firem v tomto sektoru jako Hrvatski Telecom nebo Plivu (největší farmaceutickou společnost v zemi) už dávno odkoupili zahraniční investoři [Deutsche Telekom a Teva Pharmaceutical Industries (Izrael)]. Méně rentabilní společnosti, kterých je většina, se budou těžko přizpůsobovat. Pro velké to bude snazší než pro malé.

„Velké firmy to budou mít jednodušší,“ uznává Ljerka Puljićová, viceprezidentka společnosti Agrokor [zemědělsko-potravinářský a maloobchodní koncern, největší soukromá společnost v Chorvatsku]. „Ale i naše ‚velké‘ podniky jsou v evropském měřítku malé. Ekonomická nutnost nás tlačí k růstu. „Kapitál si nevybírá vlajku, ale příležitosti,“ domnívá se generální ředitel Atlantic Grup [další chorvatský zemědělsko-potravinářský obr] Emil Tedeschi a dodává: „Brzy budeme svědky řady fúzí průmyslových a obchodních firem na národní úrovni.“

Chybí hospodářská strategie

K tomu, aby se Chorvatsko dokázalo vypořádat s problémy, jimž bude po prvním červenci čelit značná část jeho ekonomiky, by mělo podle ředitele společnosti Končar [elektronika a informatika] Darinka Bagy podpořit vývozce. Podle Ivici Mudriniće [ředitele společnosti Hrvatski Telekom] je vstup do Unie klíčovým momentem a vláda se musí dohodnout na budoucí hospodářské strategii – strategii, která v Chorvatsku už dvacet let takřka neexistuje. Malé podniky jen stěží přežijí, leda by nabízely inovativní produkty, vysoce žádané na všech trzích.
Jedna z těchto malých firem, která se v posledních letech rychle rozvíjí a prodává své výrobky po celé Evropě, sídlí v Rijece. Řeč je o laboratoři Jadran Galenski, která letos v rijeckém „PharmaValley“ vykázala nejvyšší míru investic, což svědčí o její úspěšnosti. Podle generálního ředitele Iva Usmianiho se pro firmu po prvním červenci nic nezmění: „JGL už vyrábí ve velkém pro světové a evropské renomované firmy, v tom má oproti jiným výhodu.“

Pohled z Berlína

Ekonomika v krizi

„Chorvatsko je od roku 2009 v recesi, HDP kleslo o 11 procent. Veřejný dluh se takřka zdvojnásobil, letos by měl dosáhnout 60 procent. A dvě ze tří velkých ratingových agentur zařadily chorvatské dluhopisy do kategorie toxických investic,“ konstatuje Die Welt.
„Od rozpadu Jugoslávie zaniklo v průmyslu 300 000 až 400 000 pracovních míst,“ sdělil německému deníku ekonom Ivo Druzić. „Budoucnost země závisí především na tvorbě pracovních míst v průmyslových odvětvích.“
Jak poznamenává Die Welt, naštěstí

může Chorvatsko počítat s každoročním evropským šekem v hodnotě až 2 miliardy eur. Pěkná částka, která představuje nejméně 4 procenta jeho HDP. Naskýtá se ale otázka: budou instituce a podniky schopny dát dohromady rozvojové projekty dostatečně zajímavé na to, aby pro ně získaly evropské finance?

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma