Během návštěvy španělského královského páru v enklávě Melilla, listopad 2007.

Melilla, Evropa v Maroku

Marocká vláda považuje španělskou enklávu Melilla za okupované území. Avšak Maročané, kteří v ní žijí či pracují, na jejím zvláštním statutu lpí a žádné změny si nepřejí.

Zveřejněno dne 5 srpna 2010 v 14:45
Během návštěvy španělského královského páru v enklávě Melilla, listopad 2007.

V Café Del Real právě probíhá svatební oslava. Tři hosté: Mina, Aziza a Karim v Melille strávili většinu svého života. Pochází z Maroka, ale jejich postoj je španělský. „Jestli to tu jednou dostane na starost Maroko, tak odjedu naproti,” prohlašuje Karim v narážce na odchod do kontinentálního Španělska. Ale v jednom jsou přece jen Maročané: Mina, Aziza a Karim si nepřejí, aby se v novinách objevilo jejich příjmení. Jejich názory na Melillu se totiž neshodují s postojem marockého státu a svým rodinám v Maroku nechtějí způsobit problémy.

Melilla, kde žije 80 000 lidí na 12 km2 obehnaných ostnatým drátem, je v Maroku citlivým tématem. Podle Rabatu jde o okupované území. Tento postoj nedávno potvrdil i předseda vlády Abbas El Fassi, když se španělskou vládou po telefonu hovořil o ,,okupaci” Melilly a Ceuty, další španělské enklávy na severu Maroka. Španělsko okamžitě přispěchalo s ujištěním, že o ,,suverenitě a španělském charakteru” Ceuty a Melilly není žádných pochyb.

Pro Maroko je Ceuta a Melilla pozůstatkem kolonialismu

Mina, Aziza a Karim využívají výhod španělské demokracie, kvalitního vzdělání a přístupu k dostupné zdravotní péči. K tomu jsou platy mnohem vyšší než za hranicemi. ,,A řada výrobků je navíc v Maroku dražší. Krabice mléka stojí v Melille 50 eurocentů a v Maroku 80,” říká Aziza. Maročané v Melille tedy nemají žádný důvod si přát, aby jejich krásný život skončil. Svatební oslava v Café Del Real je smíšená: nevěsta Rabiaa je Maročanka a ženich Juan Miguel Španěl. Podle místního štamgasta Antonia Portilla Gómeze ,,je celá Melilla multikulturní.” ,,Tudy prošlo mnoho civilizací. Melilla má dlouhou historii, daleko starší než když se k moci dostali Maročané. Tak proč považuje Maroko Ceutu a Melillu za součást Maroka?” Melilla byla španělská již v roce 1497 a Ceuta se k ní přidala v roce 1578. V předminulém století španělské království rozšířilo svůj vliv na celý sever Maroka, ale když se země v roce 1956 osamostatnila, tak jí Španělsko celé toto území vydalo, tedy kromě Ceuty, Melilly a třech malých ostrovů u marockého pobřeží, které patří Španělsku už několik století.

Ze španělského pohledu je stávající situace vzhledem k dějinám správná. Názor Maroka je ovšem zcela opačný. Když španělský král Juan Carlos poprvé navštívil Ceutu a Melillu v listopadu 2007, tak to vyvolalo diplomatickou krizi. Maroko ze Španělska odvolalo svého velvyslance a předseda vlády El Fassi prohlásil, že časy kolonialismu jsou ,,nezvratně” minulostí. Právě tak to Maroko vidí: jako pozůstatek koloniální epochy. Z tohoto důvodu je pevně odhodláno získat tyto dvě enklávy zpět. Hned vedle Ceuty proto postavili přístav Tanger Med a podobný přístavní komplex staví hned vedle Melilly. Cílem je omezit hospodářské aktivity enkláv tak, aby jejich vydržování bylo pro Španělsko příliš nákladné.

Newsletter v češtině

Každý den Melillu navštíví 12 000 Maročanů

V každém případě jsou tato malá území velice nákladná. Španělsko sem totiž láká Španěle z Pyrenejského poloostrova daňovými výhodami a vyššími platy pro státní zaměstnance. Ale prozatím je finanční situace enkláv v dobré kondici a to zejména díky Maročanům. Ti, co bydlí v blízkosti enkláv nepotřebují ke vstupu víza a tak jich každý den do Melilly vstoupí 12 000. Nakupují levné zboží, jako mléko, šampony a pokrývky, aby je se ziskem obratem prodali v Maroku. Francouzská televizní stanice M6 v dubnu odvysílala dokument s názvem Ženy - muly vypovídající o Maročankách, které na zádech přenáší náklad o váze 60 až 80 kilogramů, a to i v těhotenství či velmi vysokém věku. Nedaleko španělské hranice je někdy policie sešikuje pomocí obušků do houfu jako dobytek. Marocký deník Akhbar Alyoum film označil za ,,šokující”.

Jsou Maročané v Melille diskriminováni? ,,Ale vůbec ne,” říká Karim. Místní obyvatelé si zakládají na tom, že Melilla je modelovým multikulturním státem. Nicméně vědí, že Španělé z poloostrova na ně pohlížejí trochu z patra, protože bydlí v Africe, a tak si zvyšují sebevědomí sněním o rozmanitosti, která tu panuje. Navíc se rádi odlišují budováním image oázy uprostřed barbarské pouště. ,,V Maroku nemají ženy žádné právo se vyjadřovat, ale tady tomu tak není,” chlubí se španělská obyvatelka Melilly.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma