Vyberte si jazyk
Premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz se těší v parlamentu dvoutřetinové podpoře, nechal 11. března odhlasovat čtvrtou novelu ústavy z roku 2011. Nařízení přijatá 11. března podle listu Financial Times:
omezují pravomoci Ústavního soudu a obnovují některé body kontroverzního základního zákona schváleného v lednu 2012, od něhož musela vláda pod nátlakem Evropy upustit.
Mnichovský Süddeutsche Zeitung odsuzuje maďarskou vládu za „úder do srdce právního státu“. Deník se domnívá, že:
Newsletter v češtiněpopulista Viktor Orbán hraje několik rolí najednou. Nejraději má roli spasitele národa, který Maďarsko zachránil před komunismem, obnovil staré hodnoty a brání slávu země. [...]
Na začátku svého mandátu ohlásil druhou revoluci a nyní to vypadá, že Maďarsko už po této ústavní reformě nikdy nebude jako dřív. […] Poté, co ho Brusel napomenul, se Orbán ujal své druhé nejoblíbenější role dobrého demokrata a přesvědčeného Evropana, který chápe starosti svých partnerů a na důkaz toho provede v zemi drobné změny. Načež připravuje další úder, tentokrát přímo do srdce právního státu: nezávislá justice. Největší nebezpečí pro národ představuje jeho největší obdivovatel.
Portugalský deník Público připomíná, že šéfa vládního kabinetu,
který udělal vše pro to, aby svou moc „naimpregnoval“ proti demokratickým „excesům“, varoval po telefonu José Manuel Durão Barroso. Orbán ale varování nevěnoval pozornost. […] Opravdu chce Maďarsko setrvat v EU a zároveň porušovat její principy? Tuto otázku je třeba si položit vážně a vyvodit z ní důsledky.
Od Orbánova zvolení v roce 2010 si „Budapešť a Brusel hrají na kočku a myš. S tím rozdílem, že maďarská myš je velmi obratná, zatímco evropská kočka neohrabaná a nerozhodná.“ A dnes je „Evropa na rozpacích“:
Trestat vládu jedné z členských zemí vzešlou z demokratických voleb není jednoduché. [Evropa] k tomu má pouze „atomovou zbraň“: dané vládě může v Bruselu odejmout hlasovací právo. V paměti ale zůstává palčivá vzpomínka na rakouský precedens. Když se v roce 2000 stala ve Vídni součástí vládní koalice ultrapravicová strana Jörga Haidera, konstatovali Evropané neefektivnost svého protestu a přestali se bouřit. Brusel by mohl uvažovat i o finančních sankcích proti Budapešti, která tuto „strukturální“ pomoc potřebuje. Tento zcela jistě pádnější nátlakový prostředek ale zatím není v plánu. [...] „Demokracie má v Evropě problémy,“ pronesl před rokem na rovinu Viktor Orbán na stránkách tohoto listu. Nepochybně se dotkl bolavého místa. Bohužel.
