Vyberte si jazyk
Ruské zastrašování na litevské hranici je jen špičkou ledovce daleko většího politického boje. Cílem Kremlu je zabránit evropské politice Východního partnerství a donutit Ukrajinu, Bělorusko, Moldavsko, Ázerbájdžán, Gruzii a Arménii, aby zanechaly veškerých snah o sblížení s Evropou a znovu se začlenily do sféry vlivu Moskvy přes tzv. Euroasijskou celní unii.
Litva nicméně v současné době předsedá Evropské unii a na listopadovém Východního partnerství (kromě Běloruska, které se už stalo členem Euroasijské celní unie). Litva velice aktivně bránila země Východního partnerství a přitáhla pozornost Evropské unie k tomu, jak Kreml zvyšuje tlak na země, se kterými vede celní války nebo je vydírá jiným způsobem.
Celé září byla vozidla s litevskou poznávací značkou předmětem nejtvrdších celních kontrol a od 11. září se nakládá stejně s každým, kdo převáží litevské zboží do Ruska. Dále pak Rusko ohlásilo zavedení striktnějších kritérií kvality na litevské mléčné výrobky. Pro litevské přepravce a exportéry to znamená další ekonomické ztráty. Nejsou to snad sankce za to, že [Vilnius] bránil členy Východní partnerství?
Chladná zima
Jak jsme na tom v měření geopolitických sil? Ruský prezident Vladimír Putin dokázal narychlo přinutit Arménii, aby se přidala k Euroasijské unii. Ve Vilniusu proto Arménie žádnou dohodu s EU nepodepíše.
Po Arménii bude nátlaku Ruska čelit Ázerbájdžán – už nepůjde jen o nepříjemné celní kontroly, ale spekuluje se o opatřeních, které Putin slíbil v souvislosti s konfliktem v Horním Karabachu. Ukrajina navzdory silnému nátlaku nepodlehla a vydírání Kremlu se nepodvolila. Ukrajinská vláda schválila návrh zákona o dohodě o přidružení s EU a chystá se ho ve Vilniusu podepsat.
Výhružky na adresu Moldavska jsou ještě tvrdší. Pokud bude země pokračovat ve svých evropských ambicích, může podle ruského vicepremiéra přijít o kontrolu nad Podněstřím a prožít velmi chladnou zimu, jinými slovy ocitnout se příští zimu bez dodávek energie.
Zdá se, že na [severním] Kavkaze Evropská unie svou bitvu prohrává (nebo už prohrála?), zatímco na sever od Černého moře byl nátlak Kremlu spíše kontraproduktivní a přiměl Ukrajinu a Moldavsko, ale také EU k rychlejší a intenzivnější spolupráci.
Názor
Moskevské vydírání a dobrý byznys oligarchů
„Kreml zahájil ekonomickou válku s Litvou. Nebo bych měl říct spíš násilnou kampaň?“ píše v listu Delfi litevský novinář Valentinas Mitė:
naše kamiony se zkazitelnými potravinami stojí na hranicích s ruskou enklávou Kaliningrad. Litevští obchodníci počítají ztráty v milionech. Auta jsou kontrolována tak pečlivě, že je to až absurdní. Moskva chce drzé Litvě ukázat svůj hněv. Soused musí být jinými slovy buď otrok, nebo nepřítel – „ili rab, ili vrag“, jak praví ruština. […] Šup, Litevci, do stejné party s Ukrajinci a Moldavany! Ukrajinci nás přiotravují čokoládou, Moldavané vínem. Nepřátelé. Nepřátelé všude. Hlavně ti, co pošilhávají po EU.“
Na serveru Slate.com vysvětluje postoj Moskvy komentátorka Anne Applebaumová:
Jestliže Evropa dokázala uzavřít dohody o přidružení s Arménií, Ukrajinou a Moldavskem, není důvod si myslet, že se na něčem podobném nedohodne i s Ruskem. Ale ruské elity v čele s prezidentem Putinem nejednají v zájmu Ruska. Jednají ve svém vlastním zájmu. Zatím jsou přesvědčeny o tom, že jim ekonomický nacionalismus a neoimperialistická rétorika vynesou podporu veřejnosti a pokud možno také peníze.
