Začalo to ve Varallo Sesia, malém městečku nedaleko Vercelli (na severozápadě Itálie). Tamní starosta, poslanec Ligy severu, se rozhodl pokutovat částkou 500 euro ženy koupající se v burkini, plavkách pro ortodoxní muslimky zakrývajících celé tělo, a to na plovárnách, v řekách i v potocích. Hamza Piccardo z Unie muslimských komunit (UCOII) je přesvědčen o tom, že „podání odvolání bude stačit k tomu, aby byla pokuta proti nošení burkini odvolána“.
Muslimové se brání u soudu
Slovo „odvolání“ se nyní stalo součástí slovníku přistěhovalců nejvíc zběhlých v oblasti italských zvyklostí a zákonů. Po aféře s mladou Marokánkou, která se koupala v burkini na plovárně ve Veroně, vystoupil diskurs kolem muslimských plavek jakožto nástroje sebeobrany ještě více do popředí. Muslimské komunity zavedly před nedávnem novou strategii: začaly „pracovat s image“ náboženských menšin. Několik trestních oznámení k občanskému soudu s žádostí o nápravu bylo již korunováno úspěchem. Se stížnostmi proti nařízením považovaným za „rasistická“ se lidé také čím dál častěji obracejí na správní soud.
Luca Bauccio, milánský advokát, který už podal za UCOII na sto stížností k občanskému a trestnímu soudu proti osobám útočícím na „italský islám“, rovněž napsal milánskému prokurátorovi. Jeho list byl předán antiteroristickému oddělení, které uznalo, že muslimové se stávají skutečně „často obětí zostuzování“. Tento pokus o „juridizaci“ vytváří precedens, který sice možná není zas až tak pozoruhodný, není ovšem ani zanedbatelný.
Pryč s kebaby
Mezitím městečko Nervesa della Battaglia v kraji Treviso (severovýchod Itálie) přišlo v předvečer ramadánu s tím, že budovy využívané až doposud jako mešity neodpovídají normám. V dubnu pak lombardský kraj vyhlásil válku prodavačům kebabů: zavírací doba v 1h ráno, zákaz prodeje potravin ke konzumaci na ulici, velice přísná hygienická a sanitární opatření. V tomtéž měsíci se milánský starosta zabýval možností zákazu konání akcí na piazza del Duomo poté, co se zde jednou k modlitbě shromáždilo několik stovek muslimů.
V Capriate, San Gervasio a Crespi d’Adda v provincii Bergamo (severní Itálie), které mají dohromady téměř osm tisíc obyvatel, se městský úřad (převážně stoupenci Ligy severu) rozhodl, že přestane udílet licence prodejnám „kebabu a jiných podobných poživatin“. „Ale jděte, to není žádný rasismus,“ říká starosta, jde jen o „ochranu“ historického centra. Tomu by se dalo možná lépe rozumět v historickém centru města Lucca v Toskánsku, které je obehnáno nádhernými netknutými hradbami. Prodej kuskusu, kebabu, ale také krájené pizzy tam byl zakázán už počátkem roku. Nebo třeba v Citadella veneta (severovýchod), která sice není tak krásná, ale má svůj šarm. I tam byli prodavači kebabů požádáni, aby odešli jinam.
Burka není v Alassiu vítaná
Novým tabu je burka. Starosta města Alassio na janovském pobřeží zakázal její nošení minulý rok na celém území obce, přestože se s ní na tamních ulicích setkáme jen vzácně. Podobná opatření se snaží zavést i nový starosta – rovněž člen Ligy severu – ve Fermignano v regionu Marches (střední Itálie). Proto se tedy někteří, jako například UCOII, rozhodli zahájit protiútok. V září dostanou orgány pověřené kontrolou reklamy k posouzení případ kampaně na obranný sprej, na němž je vyobrazena ruka bílé ženy mířící sprejem proti „zloduchovi“ s černou kůží. Stane se Itálie Alabamou šedesátých let?
FRANCIE
Ramadán mají obchodníci rádi
Deník Le Monde uvádí, že maloobchodníci se dnes snaží udržet si svou muslimskou klientelu, a nenechají si proto ujít každoroční setkání s ramadánem. Při této příležitosti nabízejí výrobky podmanivých názvů, jako například „Příchuť Orientu“ nebo „Na cestě za kořením“. „Nabídka halal výrobků se za posledních pět let výrazně rozšířila. Obchody Auchan, ale také Leclerc, Super U nebo Casino zavedly pro toto období zvláštní oddělení, ale výrobky halal mimo to nabízejí po celý rok,“ pokračuje Le Monde. „Ramadan představuje důležitý obchodní moment,“ vysvětluje zástupce Carrefouru. „Obchodní síť nabízí výrobky pro muslimskou klientelu už přibližně deset let. V nedávné době ale skupina zavedla speciální značku Reghalal například na krůtí šunku nebo drůbeží párky, které se prodávají v jejích diskontních obchodech.“