Mýtus německého euroskepticismu

Podle nedávné zprávy institutu Open Europe mají Němci mají tendenci důvěřovat Evropskému parlamentu méně než svému Bundestagu a jejich důvěra v Evropské instituce celkově od začátku krize klesá. Podle komentáře think-tanku European Council for Foreign Relations se „důvěra v EU prudce snížila na celém kontinentě. Jak jihoevropští dlužníci, tak severoevropští věřitelé se považují za její oběti.“ A zpráva amerického institutu Pew Research Center z letošního května, nazvaná „Nový nemocný muž Evropy – Evropská Unie“, dochází k závěru, že „evropský projekt byl dnes zdiskreditován téměř v celé Evropě.“

Tato teorie je jednoduše nepravdivá. Důvěra Němců v euro totiž od začátku krize stoupá a ačkoliv jejich podpora evropských institucí se až do doby před několika lety snižovala, nyní znovu začala růst.

O postoji Němců k euru vypovídá nejlépe průzkum, který se pravidelně provádí už od roku 2002 a klade respondentům jednoduchou otázku: „Přáli byste si vrátit se k německé marce?“

Podpora eura na vzestupu

Následující graf ukazuje, že v posledních letech se počet těch, kteří by si návrat ke staré měně přáli, postupně snižuje a v současné době činí pouhých asi 35 %. Naopak procento těch, kdo si přejí zachování eura, i během krize stoupal a nyní dosahuje přibližně 50 %. Trend vzrůstající podpory eura začal už v roce 2008, když vypukla světová finanční krize, a důvěra v euro se nepřestala zvyšovat ani po začátku krize státního dluhu v eurozóně v roce 2010.

Zdá se, že krize německé občany donutila hlouběji se nad důležitostí společné měny zamyslet. Informace o tom, jak vysokou cenu by daňoví poplatníci mohli zaplatit za záchranu Řecka a dalších zemí, německé veřejnosti v minulých letech rozhodně nechyběly. Navzdory její potenciální výši Němci ale stále více docházejí k závěru, že se eura zbavit nechtějí.

Dokonce i zpráva Pew Research Center zjistila, že většina Němců (52 %) se domnívá, že jejich vláda by „měla finančně pomoci zemím EU, které se potýkají s vážnými finančními problémy“. Německo navíc není žádnou výjimkou. V průměru došlo v Evropě pouze k mírnému poklesu důvěry v evropské instituce a to zejména kvůli prudkému poklesu důvěry v pouze čtyřech zemích evropské periferie – ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Irsku. A co víc, i v těchto zemích je důvěra v instituce EU stabilnější než důvěra ve vlastní národní instituce.

Podpora integrace se nezastaví

To, co je často považováno za širokosáhlou krizi důvěry v EU je proto ve skutečnosti krize důvěry v oficiální instituce všeobecně, která panuje na evropské periferii. Naopak v Německu se důvěra v euro jakožto klíčový prvek EU neustále zvyšuje.

Tento trend také částečně vysvětluje výsledek nedávných parlamentních voleb v Německu. Kampaň kancléřky Angely Merkelové, která byla založena na její úspěšné „záchraně eura“, jí přinesla drtivé vítězství. Naopak jediné otevřeně protievropské straně se nepodařilo získat 5 % hlasů potřebných k tomu, aby se dostala do Bundestagu.

V současné době se hodně spekuluje o složení nové německé vlády a o tom, co bude tato vláda pro německý postoj k Evropě znamenat. Detaily německé koaliční politiky jsou však pro Evropu mnohem méně směrodatné než široká německá podpora společné měny. Německo se k euro zády neotočí – a ani k evropskému projektu celkově.