Na hospodářskou vládu si ještě počkáme

*„*Malá ale vydatná.“ Takto shrnuje list La Libre Belgique schůzi Evropské rady 17. červnaa její pracovní menu. „Vstup Estonska do eurozóny 1. ledna 2011? Schváleno. Zahájení vyjednávání o přístupu Islandu? Schváleno. Konkrétní čísla strategie EU2020? Všichni souhlasí. Zveřejnění výsledků zátěžových testů evropských bank v červenci příštího roku? Potvrzeno. Evropské sankce proti Iránu přísnější než sankce OSN? Jdeme na to."

Následuje to, co La Libre Belgique nazývá „posilňující krmí": *„poté, co se spálila řetězovou reakcí na řeckou krizi," Sedmadvacítka „přijala první části toho, z čeho by se později měla stát 'hospodářská vláda' eurozóny," píše list La Libération. „*Ta bude tvořena hlavami států a vlád, které budou místo Evropské komise koordinovat hospodářské a rozpočtové politiky členských států," dodává pařížský deník. Rovněž vyjadřuje lítost nad skutečností, že tím, že „státy dělají z Evropské rady alfu i omegu koordinace hospodářských politik, se ve skutečnosti k ničemu příliš nezavazují, protože příslušná rozhodnutí se zde přijímají jednomyslně a jejich realizace bude i nadále záviset na nich samotných. Jde o opak komunitární metody (kde jsou rozhodnutí většinová a závazná), která se oproti tomu osvědčila." Zkrátka," dochází k závěru Libération, „kroky, které Sedmadvacítka podniká, přicházejí bezpochybně příliš pozdě a především nejdou dostatečně daleko."

K hlavním opatření summitu, nové daňi, kterou Sedmadvacítka počítá uvalit na banky v zemích, které byly nucenypomoci svým úvěrovým institucím, se evropský tisk staví spíše negativně. Počínaje Hospodářskými novinami: „Novou bankovní daň zavádět nebudeme," píše český deník s odvoláním na postoj Prahy během vyjednávání. Deník připomíná, že členské státy se mohou samy rozhodnout, zda daň zavedou či ne. Rumunský list Evenimentul Zilei označuje daň jako „populistickou a neúčinnou", protože „banky její náklady přenesou na své klienty." „Nicméně," pokračuje Evenimentul Zilei, „EU nemůže připustit, že by daň mohla mít na populace nepříznivé účinky, jak tomu v drtivé většině případů v Rumunsku a Maďarsku bude." Proto *„není šance, že daň byla skutečně aplikována!"*.

La Stampa píše, že, *„*návrh bude populistickými politiky zapomenut, nebo alespoň dostatečně rozmělněn tak, aby neměl žádný reálný efekt." Turínský deník evropským vůdcům vytýká to, že tímto opatřením vytvářejí *„snadné obětní beránky pro své neodpovědné jednání a především svou neschopnost regulovat finanční trhy, které při každé příležitosti chrání a protěžují, místo toho, aby s nimi bojovali."*

Ve skutečnosti, píše deník, „evropská politika neochránila řecké a španělské občany, ale spíše banky, které řecké a španělské občany nezodpovědně financovaly. Evropská politika tedy chránila banky, které neplnily svou funkci a nyní se pouze snaží na ně na všechny uvalit daně. Mluví se tu o záchraně všech: zdanění zodpovědného chování stejně jako těch, kdo zodpovědní nejsou!" Tuto samou daň, všímá si Evenimentul Ziliei, nedávno odmítli zavést ministři financí zemí G20 na světové úrovni, jelikož Japonsko, Indie a Brazílie nebyly krizí postiženy. Die Zeit též odhaduje, že během příštího summitu G20 26. a 27. června v kanadském Torontu „se ji evropským vůdcům prosadit nepodaří. Pokud se však budou prezentovat opravdu společně, získají zpět trochu toho, co už dávno ztratili: respekt a věrohodnost. To posílí důvěru v evropský projekt - a v euro samotné." Německý týdeník je též jeden z mála, kdo pokládají rozhodnutí postupovat směrem k „zavedení daně z finančních transakcí" za dobrou novinu. To zejména proto, že, jak prohlásil předseda Rady Herman Van Rompuy, *„celý svět směřuje ke stejnému cíli." To znamená, že Sedmadvacítka bude v Torontu o tento cíl usilovat a „ani Spojené státy jí nezabrání daň zavést."*

Toto zasedání bylo též posledním během rotujícího předsednictví Španělska: předsednictví, o kterém list El Mundo užívá výraz, jenž tento summit charakterizoval: „globální a vyčerpávající", „zátěžový test" pro šéfa španělské vlády José Luis Zapatera, „a pro celou Unii". Kromě toho, že vyjadřuje uspokojení nad tím, že se summitu podařilo přispět k vylepšení obrazu poněkud pobledlého předsednictví, si jiný ze španělských deníků, El País, všímá toho, že „i když bude nutno dávat pozor na některé detaily týkající se uskutečňování těchto zásadních dohod," které byly v Bruselu přijaty, „jen to, že tyto dohody byly vůbec formulovány, znamená, že po tom, co se zdála během posledních měsíců bez vůle a schopnosti koordinace, získává EU novou sílu."