Na samotě u lesa

Slováci jdou 12. června k volebním urnám. V některých regionech, kde jsou tradice zakořeněny více než demokracie, národní a evropské otázky lidi příliš netrápí. Reportáž z Nízkých tater.

Zveřejněno dne 10 června 2010 v 14:51
Viktor Kaposi |  Tady půjdou k volbám nejdříve ovce, pak až místní obyvatelé.

(...) Za pár dnů budou na Slovensku volby, i když soudě podle billboardů to tak nevypadá: jsou se svymi prazdnými slogany téměř k nerozeznáni od reklamy na prací prášek či hypotéku. Odhady volební účasti se pohybují kolem padesáti procent navzdory tomu, že politikou cloumají například napjate vztahy s Maďarskem a domácí korupčni afery. Proč lidé nevolí? Nechápou, že bez jejich hlasů bude demokracie chřadnout? Tato přirozená otázka ztrácí v některých částech Slovenska smysl.

Vyrazit autem z Bratislavy na východ se podobá cestovaní v čase – tak rychle se mění krajina. Ubývá měst a přibýva hor, v nichž se ztrácejí nedokončené dálnice. Ubývá také billboardů vedle cest, na nichž naopak přibýva děr po dlouhé zimě. Mění se také estetika: s úbytkem bohatství mizejí vily a velka auta a vztah mezi člověkem a přírodou dostává přirozené rozměry.

Cesta proti proudu řeky Hron k Muraňské planině jižně od Nízkých Tater trvá z Bratislavy autem asi čtyři hodiny, jenže čas v této oblasti se už řídí jinými pravidly. Večer ve vesnici Muranska Zdychava, vtlačené do hluboke rokle, přichází mnohem dřív, neboť i v létě se brzy odpoledne noří do stínu a v zimě do ni nepronikne slunce téměř vůbec. A nepodařilo se tam téměř vůbec proniknout ani komunistickému režimu.

V hospodě vedle konečne autobusu, ktera je snad jediným rovným pláckem v okoli, sedí mezi pěti muži v monterkách, holinkách a hrubých svetrech i Jan Siman (63). „Já se měl dobře za komunistů, ale dobře se mám i teď,“ říká opatrně. „K životu moc nepotřebuji. Jen pár krav, koně a střechu nad hlavou.“ Nezávislost na statu a režimu byla v tomto kraji tradici od doby, co jej osídlili Valaši v 16. stoleti a vymohli si osvobozeni od daní.

Jenže důvody odolností vůči bývalému režimu platí i pro současnou demokracii. Politika je v tomto místě něco tak vzdáleného, že zkušebni otázka nepatřičně zaskřípe. Na pouličním sloupu zůstaly cáry předvolebního plakátu ještě z voleb v roce 2006. „Volit nepůjdu, všichni jsou stejní a stejně to nemá smysl,“ mávne rukou. „Nevím o nikom, kdo půjde.“ A není divu – Bratislava je odsud tak daleko, že to už je blíž spíše Frankfurt nad Mohanem, odkud pochazí euro, jimž tady člověk zaplatí za dvě piva. (...)

Celý článek na stránkách týdeníku Respekt.

Volby

Čeká Slováky období Fico II?

Po čtyřech letech vlády nacionaliticko-populistické koalice předsedy vlády Roberta Fica si 12. června Slováci zvolí nové poslance. "Během těch čtyř let se země stala členem eurozóny, ale zároveň klesla ve světových žebříčcích sledujících korupci k těm nejhorším," poznamenávají Hospodářské noviny. "Přežila relativně dobře ekonomickou krizi, ale má největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných ze zemí OECD. Má silný a sebevědomý nevládní sektor, ale zároveň zákony tvrdě postihující média." Předvolební témata - konflikt s Maďarskem kvůli maďarské minoritě na Slovensku, ekonomická krize či korupční skandály politiků - nejspíš nebudou mít silný dopad na výsledky voleb. Podle posledních odhadů by to měl být znovu Robert Fico, kdo ve volbách zvítězí. Současný premiér ale bude mít nejspíš problém najít koaliční partnery, pokud se do parlamentu nedostanou Vladimír Mečiar a Ján Slota.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma