Na vlnách Svobodné Evropy

Události, které Rumunsko zažívalo před dvaceti lety, jsou už dnes součástí učebnic dějepisu, žurnalistiky, pojednání o manipulaci s masou. Ale díky poslechu Svobodné Evropy jsme nezůstali v izolaci a mohli jsme protestovat proti cenzuře. To byl náš každodenní disent, v přesnou hodinu, ztělesněný značkami rádií, která se sama stala symbolem odporu: Selena, Gloria, VEF. Dějinám Rumunska v druhé polovině minulého století nelze porozumět bez toho, abychom věnovali pozornost fenoménu rádia Svobodná Evropa. Vzpomínáte si? Pokud jste bydleli v paneláku, nemohli jste neslyšet interference, které rušily vysílání „Zpráv z Rumunska“. Pokud jste bydleli v rodinném domku a v době vysílání tohoto pořadu jste se procházeli venku se psem, nemohli jste neslyšet důvěrně známé hlasy účastníků debat. Bylo zkrátka nemožné žít v době Ceaušeskova „zlatého věku“ a neslyšet o Svobodné Evropě.

Byl jednou jeden hlas

Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe, RFE) a Rádio Svoboda (Radio Liberty, RL) vznikly z iniciativy amerického Kongresu, aby přispívaly k odstranění komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Jejich financování měly do roku 1971 na starost CIA a Kongres, který se poté stal jediným kapitálovým společníkem. RFE se v roce 1976 sloučila s RL, a vzniklo RFE/RL, Inc. Svobodná Evropa poskytovala posluchačům z východního bloku objektivní, korektní a nestranné zpravodajství, o které je komunistická cenzura připravovala. Vysílání pro Rumunsko, zahájené v roce 1951, skončilo v srpnu 2008. Prakticky mu ale odzvonilo už 25. prosince 1989 se smrtí manželů Ceaušeskových, která znamenala pád komunismu v této zemi. Rádio Svobodná Evropa nadále pokračuje ve své práci. V 28 jazycích podporuje ze svého pražského sídla demokratické hodnoty a instituce, obrací se ale k novému publiku: dvacítce zemí od Baltského po Černé moře, od Ruska po střední Asii a Perský záliv. Výzvy k dodržování lidských práv a základních svobod komunistické režimy rozzuřovaly: v únoru 1981 například v mnichovském sídle rádia Svobodná Evropa vybuchla nálož. Atentát, při němž zahynul jeden člověk a další čtyři osoby byly zraněny, spáchal známý terorista Ilitch Ramírez Sánchez řečený Carlos na příkaz nechvalně známé rumunské politické policie Securitate. To Svobodnou Evropu od vysílání v rumunštině neodradilo a ducha Karpat pronásledovala jako noční můra až do posledních dnů režimu. Rádio Svobodná Evropa bylo nejvlivnější a nejvýkonnější rozhlasovou stanicí všech dob. Dnes je 3 500 kotoučů a nahrávek uloženo v Institutu Hoover na Stanfordské univerzitě v Kalifornii.

Národní kampaň o přesunutí archivů do Rumunska

V polovině prosince zahájil Rumunskýinstitut soudobých dějin (IRIR) spolu s týmem bývalých novinářů rumunské sekce RFE, jako i médii a osobnostmi, pro něž měla tato rozhlasová stanice zvláštní význam, národní kampaň za vytvoření Výzkumného a dokumentačního střediska o rádiu Svobodná Evropa. "Europa Liberă, Aici!" [název zn. Tady Svobodná Evropa, odkazuje na úvodní slova každého vysílání] chce Rumunům připomenout významnou roli, kterou tato rozhlasová stanice sehrála, a její přínos při dobývání svobody a zajišťování pokojného života pro občany země. Od prvních dnů prosincové revoluce 1989 bylo RFE jediným médiem, které od začátku přinášelo celé Evropě zpravodajství o událostech, které vedly ke svržení režimu: „Laszlo Tokes je pastorem reformované církve v Temešváru. Před jeho domem se shromáždili farníci, aby protestovali proti jeho odchodu, který zorganizovala Securitate,“ komentoval reportér RFE.

„Přenést archiv RFE do země a dát ho k dispozici mladým je velice důležité,“ říká Liviu Tofan, ředitel IRIR, podle nějž „příčina většiny problémů leží v posledních dvaceti letech, protože rumunská společnost nemohla o tomto období diskutovat. Současná korupce a protekcionismus se zrodily v této době, a je zásadní pochopit, k jakým omylům došlo.“ Dostat se k archivům „není jednoduchý krok,“ dodává Tofan, „ale pevně věříme, že se historie neměří cenou peněz. Jsme jediná země ve střední a východní Evropě, kromě Bulharska, která si své archivy nevyzvedla.“

FRANCIE

Rádio RFI ztrácí dech

Časy se mění a rádia také. Po BBC a Deutsche Welle je na řadě veřejnoprávní rozhlasová stanice Radio France Internationale (RFI)vysílající do zahraničí, která musí z důvodu nízkého počtu posluchačů některá vysílání zrušit. RFI tak přestane vysílat v šesti jazycích (z celkových dvaceti): od 19. prosince v polštině, albánštině, laoštině a němčině. Vysílání v turečtině už skončilo. Zrušení vysílání v srbochorvatštině se ještě o několik týdnů odkládá. Některé redakce, jako například rumunská, významně sníží stavy, jiné, jako například redakce v Bělehradu, Sofii nebo Lisabonu, budou prodány. Opatření spadají do reorganizačního plánu francouzského veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání, který počítá se zrušením více než 200 pracovních míst a který vyvolal v květnu 2009 dosud nejdelší stávku v tomto odvětví od roku 1968 (stávka dosud běží). Podle Le Monde Diplomatiquedokládá restrukturalizace třetí největší mezinárodní rozhlasové stanice na světě se 45 miliony posluchačů v 74 zemích klesající geopolitický význam některých zemí (konkrétně evropských) z pohledu Paříže, která nyní dává přednost novým cílům „zejména v Africe“.