Nenaplněný sen o flexibilním trhu práce

Navzdory krizi eurozóny naprosto nic nenasvědčuje odchodu Řeků, Španělů či Portugalců do zahraničí. Odvahu přestěhovat se do ekonomicky zdravějších států EU ve snaze uniknout nezaměstnanosti a nízkým mzdám v sobě nalézá jen velmi malé množství Jihoevropanů. Evropský sen o flexibilním trhu práce zřejmě ustrnul v jakési REM fázi spánku.

Zveřejněno dne 19 října 2011 v 14:36

340 Portugalců, 518 Španělů a 630 Italů. To jsou přesné počty jihoevropských přistěhovalců do Nizozemí v roce 2011, tedy v roce, kdy se začal psát druhý annus horribilis eurozóny. Když uvážíme, že bez práce je každý osmý Portugalec a každý pátý Španěl, nejde vůbec o žádná vysoká čísla. Co se týká nezaměstnanosti v Řecku, zatím nejsou k dispozici žádné aktuální údaje (bez práce je asi každý šestý občan), ale i z této země je migrace velice nízká.

Evropská unie možná chce být největším jednotným trhem, ale stále se skládá z 27 různých trhů práce, uvádí Jules Theeuwes, ředitel pro vědu organizace SEO Economic Research. „Zrušili jsme hranice, máme volný pohyb zboží a kapitálu, ale migrace za prací se vždy pohybovala pod očekáváním. Pokud srovnáme tento aspekt evropského trhu práce s trhem americkým, vychází nám, že Evropa není dynamická.“

Flexibilní trh práce je jedním ze základních kamenů společného evropského trhu

Flexibilní trh práce s rozsáhlou migrací mezi jednotlivými státy byl vždy jedním ze základních kamenů myšlenky společného evropského trhu. „Byl jedním z významných argumentů, o které se opíral Jednotný evropský akt a celý proces hospodářské integrace,“ uvádí ekonom Francesc Ortega z newyorské Queens College. „Migrace svým způsobem nabízí pojištění proti náhlým makroekonomickým šokům.“

Neflexibilní trhy práce v řadě evropských zemí představovaly i jeden z hlavních důvodů, proč země jako Švédsko, Dánsko a Velká Británie nevstoupily do eurozóny. Tyto státy mají velice otevřené trhy práce, a proto se obávaly, že země s uzavřenými pracovními trhy by byly méně schopné zareagovat na nový hospodářský vývoj. V minulosti mohly státy tento problém řešit devalvací vlastní měny, ale s eurem to už není možné. „Když jsme měli svou vlastní měnu, mohli jsme v hospodářsky obtížných časech pesetu devalvovat, abychom zlevnili náš vývoz. Ale v dnešní krizi mají státy jen dvě možnosti: snižovat náklady či migrovat do zemí, které nejsou krizí tolik zasaženy,“ soudí Juan José Dolado, profesor ekonomie na madridské Univerzitě Karla III.

„Migrace Jihoevropanů zatím není tak výrazná, aby mohla evropské hospodářství stimulovat. Ale bylo by to možné, pokud by tato čísla byla vyšší,“ uvádí Dolado. „Migrace totiž vyvolá nedostatek pracovníků s vyšším vzděláním v domovských státech, což povede k růstu mezd. Pokud se například Španělé přestěhují do Nizozemí, nabídka jejich dovedností by převýšila poptávku, což by vedlo ke snižování mezd, a tím i k lepšímu vyvážení ekonomiky. To je základní ekonomický princip.“

V evropských regionech se začínají objevovat klastry

„Co od trhu práce očekáváme?“ ptá se Theeuwes. „To, že ti nejlepší skončí tam, kde jsou nejproduktivnější. V Evropě dnes začínáme pozorovat opatrný rozjezd hospodářských klastrů podobných Silicon Valley. V Nizozemí to je například technologický klastr kolem Eindhovenu a zemědělský klastr kolem Wageningenu. Lze pozorovat, že regiony se stávají postupně důležitějšími než státy. Kdybychom měli větší evropský trh práce, mohli by spolu v takových klastrech pracovat třeba inženýři ze Španělska a Finska. To se sice už děje, ale bohužel nikoliv ve velkém měřítku.“

Ačkoliv migrace z jižní Evropy dnes není nijak podstatná, Dolado očekává, že se během několika let zvýší. Ale nebude to pro jižní Evropu představovat hrozbu v podobě odlivu mozků? Do zemí jako Španělsko budou proudit penzisté ze severní Evropy a Nizozemí bude zaplaveno vysoce kvalifikovanými Španěly? Theeuwes se toho neobává. „Základním principem je, že je to dobré pro evropský trh práce. Tento typ realokace by sice skutečně mohl vyvolat odliv mozků z některých regionů, ale pro Evropu jako celek je to výhodné.“

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma