Vyberte si jazyk
Přesně 6 157 eur – tolik stojí zasedání správní rady EFSA, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Na osobu. Nevíme, zda bylo patnáct členů představenstva dopraveno do Parmy [sídlo úřadu] v královských nosítkách, ani zda si při pročítání programu jednání pochutnávalo na křepelčích vejcích. Zato víme velice dobře – a to díky neúnavné rumunské europoslankyni Monice Macoveiové zaměřující se na boj proti korupci – jakou mají tito lidé představu o své funkci. Jen za rok 2010 utratila EFSA za smlouvy s externími dodavateli v oblasti „správy a komunikace“ 49 milionů eur.
Nejde o jedinou anomálii, kterou lze u evropských agentur, kterých je dnes celkem 24, konstatovat. Je kupříkladu takřka naprosto přirozené, že Thomas Lönngren, někdejší ředitel Evropské agentury pro léčivé přípravky se sídlem v Londýně, začal počátkem roku působit ve farmaceutickém průmyslu. Nella Frewenová, která dlouhou dobu v Bruselu lobovala za amerického výrobce osiva Monsanto a která dnes vede lobby v zemědělsko-potravinářském průmyslu, se zase chystá vstoupit do správní rady EFSA.
Samy nevládní organizace už nedokážou určit, co je ještě přijatelné a co nikoliv. Šéfka Evropské agentury pro životní prostředí se sídlem v Kodani věnovala spolu s několika spolupracovníky několik hodin své pracovní doby návštěvě Antil. Odjeli studovat biodiverzitu. Ku prospěchu organizace na ochranu životního prostředí „Earth Watch“ – nicméně na náklady daňového poplatníka. „Earth Watch“ vystavila za každého účastníka zájezdu účet ve výši 2 000 eur. To se křížení subvencí nepodobá, to prostě křížení subvencí je.
Jak je možné, že k takovým excesům vůbec dochází? Je to jednoduché: protože nikdo nemá smysl pro zodpovědnost. Když se zeptáte Evropské komise, jak hodlá problematické fungování agentur napravit, dostane se vám vždy jedné a té samé odpovědi: máme svázané ruce, vnitřní předpisy agentur nepočítají s žádnou možností vměšování, a my už jsme před lety navrhli reformu způsobu provádění kontroly.
Za tuto situaci nesou očividně zodpovědnost především evropské vlády. Zakládání agentur je už několik let předmětem nedůstojné soutěživosti mezi členskými státy. Každý musí mít aspoň jednu vlastní. Kuriózní je, že jakmile dojde na klasické blokování některých témat, pro evropské summity tak typické, může návrh na otevření té či oné kanceláře zázračně napomoci k dosažení konsensu v jiných otázkách. Dokonce i rakouští politici, kteří tak rádi kritizují „bruselské úředníky“, dávají rychle najevo souhlas.
Když začala 1. března 2007 působit ve Vídni Agentura Evropské unie pro základní práva, předháněli se členové vlády v nadšených prohlášeních do té míry, že si je člověk musel přečíst dvakrát, aby si byl jist, že se nejedná o parodii nějakého písničkáře. Ministryně zahraničních věcí Ursula Plassniková se tak nechala slyšet, že založení agentury pro základní práva „ještě více upevní postavení Vídně jakožto sídla mezinárodních organizací prvořadého významu“.
Spolkový kancléř Alfred Gusenbauer hovořil o „signálu vyslaném Evropskou unií mužům a ženám“. K tomu je třeba mimochodem poznamenat, že se kolem agentury strhl rozruch za pět let pouze jedinkrát, a to když se komisařka pro základní práva Viviane Redingová rozhořčila nad návrhem převést Listinu základních práv EU do veršů. Evropský poslanec Martin Ehrenhauser má pravdu: vídeňskou agenturu by bylo třeba zavřít s cílem ji ničím dalším nenahrazovat. Tím spíš, že jen – za drahé peníze – kopíruje Radu Evropy.
Je ironií osudu, že Evropané budou moci od prvního dubna, pokud jich bude více než milion, založit občanskou iniciativu. Více demokracie, větší participace, více průhlednosti, jak velí dnešní móda. Nicméně schvalování léčivých prostředků a hodnocení rizikovosti potravin, které konzumujeme, zatím probíhá neprůhledně a v právní nejistotě.
Tato situace je neúnosná. Vlády by měly využít jednání o finančním rámci EU na období let 2014-2020 k uzavření nadbytečných agentur a posílení dohledu nad těmi zbylými. Pokud se tak nestane, mohly by se tyto stínové agentury brzy postavit na vlastní nohy a krok zpět by pak už nešlo udělat.
