Padělatelé válečných dějin

„Poláci jsou přesvědčeni o tom, že jejich národ nejvíce ovlivnil průběh druhé světové války a také v ní nejvíce trpěl, dokonce víc než Židé.“ Právě takto dnes podle výsledků ankety, kterou přinesl polský deník Gazeta Wyborcza, vidí druhou světovou válku Poláci, píše Frankurfter Allgemeine Zeitung. Tento „polákocentrismus“, použijeme-li výraz polského sociologa Piotra Kwiatkowského, má veškeré šance na to, aby byl u příležitosti výročí vypuknutí druhé světové války opět oslavován, domnívá se FAZ.

„Polský premiér Donald Tusk byl připraven udělat vše proto, aby se z Gdaňsku opět stalo světové pamětní místo,“ uvádí FAZ. Američtí a západoevropští představitelé, vyjma Angely Merkelové, se ale na poslední chvíli rozhodli vyslat za sebe své zástupce. „Přesně jako před sedmdesáti lety,“ poznamenává jeden polský diplomat, jehož slova cituje frankfurtský deník: „Nepřátelé jsou zde a spojenci svou účast omlouvají“. „Přítomnost Vladimíra Putina pak lze považovat za první známku uvolnění napětí v rusko-polských vztazích“ do doby, než rozdílná stanoviska k otázce „velmi vysoké zodpovědnosti Rusů“ za vypuknutí války opět přehluší vše ostatní, konstatuje FAZ.

Co se týče této otázky, „ruské “ jsou tu zpátky, uvádí v titulku Süddeutsche Zeitung. Čtenáři deníku Rzeczpospolita požadovali na Rusku oficiální omluvu za napadení Polska 17. září 1939. Putin však všechny výtky smetl ze stolu s tím, že se jedná o „cynické lži“. Podle deníku mají Rusové už dlouhou dobu pocit, že je obkličují „padělatelé dějin, kteří kolem nich spřádají sítě lží, aby tak snížili ruské zásluhy v boji proti fašismu“.

Podle týdeníku Der Spiegel jsou mnozí ruští liberální historici kritičtí ke „glorifikaci Stalinovy éry, zatímco oficiální verze dějin Stalinovu strategii hájí jako geniální tah“. Vzhledem k těmto odlišným pohledům bude Putinova účast na vzpomínkovém výročí v Gdaňsku „ekvilibristickým číslem, neboť každé jeho slovo bude okamžitě posuzováno,“ poznamenává německý týdeník.

Ruský spisovatel Vladimír Bukovsky, jehož slova cituje polský Dziennik, je toho názoru, že ruský premiér a další zástupci Kremlu rozjeli už před delší dobou kampaň, jejímž cílem je „umírnit“ Poláky před Putinovou návštěvou gdaňského Westerplatte, plánovanou na 1. září, ale rovněž plně rehabilitovat Stalina a „vytváření ruské národní identity založené na pocitu hrdosti velkého mocnářství – Sovětského svazu“. Polsko se podle Bukovského stalo cílem záludných útoků ruské propagandy, neboť „každá diktatura potřebuje vnějšího nepřítele, aby tak získala na svou stranu lid, který by se jinak mohl obrátit proti ní“. Putinův usmiřující projev, uveřejněný v deníku Gazeta Wyborcza, v němž odsuzuje pakt Ribbentrop-Molotov a vyzývá k usmíření mezi Poláky a Rusy, na tom nic nezmění.

Jak příznačně poznamenáváv Dzienniku Andrzej Talaga, není dobré mísit pravdu a lež. Je špatné zbavovat se zodpovědnosti za vypuknutí druhé světové války jejím svalováním na Polsko prostřednictvím více či méně nejapných lží týkajících se domnělých německo-polských plánů na společnou invazi do Ruska. Je špatné „překrucovat základní fakta a očišťovat zločince – Stalina. Naše historická paměť se liší od jejich. To je pochopitelné,“ píše Talaga. Dokud se však neshodneme na faktech, nebudou slova o usmíření, jakkoliv krásná a inspirující, nikdy vyslyšena.

V předvečer oficiálních slavností, konaných v Gdaňsku k sedmdesátému výročí druhé světové války, odsoudil Vladimír Putin tak zvaný pakt Ribbentrop-Molotov z roku 1939, uzavřený mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem. V otevřeném dopise, uveřejněném v deníku Gazeta Wyborcza, ruský šéf nicméně uvedl, že to nebyla jediná válečná „roznětka“. „O rok dříve podepsaly Francie a Anglie s Hitlerem podlou dohodu v Mnichově, která zničila veškeré naděje na jednotný postup proti fašismu,“ říká Putin.

V důsledku toho nemohl Sovětský svaz odmítnout návrh Německa na podpis paktu o neútočení. Jaké ponaučení si z toho Putin bere? To, že je „nemožné vytvořit účelný bezpečnostní systém bez účasti všech evropských zemí, včetně Ruska“. Ruský premiér tvrdí, že zcela chápe pocity Poláků spojené s vraždami polských důstojníků a představitelů inteligence v Katyni a v Mednoye, spáchanými sovětskými bezpečnostními silami, stejně jako výzvy k tomu, aby se polské hřbitovy i hroby ruských válečných zajatců, kteří se v polském zajetí ocitli po polsko-ruské válce v roce 1920, staly symbolem „společné bolesti a vzájemného odpuštění“. „Pro Rusko a Polsko se otevírá slibná perspektiva partnerství a vztahů hodných dvou velkých evropských národů,“ zdůraznil Putin.