Vyberte si jazyk
Konečně. Po dlouhých obstrukcích, bez ceremonií, novinářů a fotografů podepsal český prezident Václav Klaus 3. listopadu Lisabonskou smlouvu. Stalo se tak několik hodin poté, co Český ústavní soud zamítl poslední námitky vůči dokumentu. „Nesouhlasil. Podepsal,“ hlásá titulek v Mladé frontě DNESnad fotografií podpisu, na který ostatní evropští představitelé tolik čekali.
Po prohraném boji Klaus sdělil, že touto smlouvou „Česká republika přestane být suverénním státem“. „Pero moudřejší úst,“ reaguje Martin Komárek v MF DNES. Redaktor připomíná, že Česko „kousek své svrchovanosti předalo již při referendu o vstupu do Unie, kde může český premiér nebo ministr legitimně hájit zájmy země.“ „Česko formálně ztrácí část svého vlivu," míní Komárek dokument ale podle něj není "strašákem ani kladivem na suverénní národy".
Brusel má důvod k „oslavě“,píše De Volkskrant. Jak ale upozorňuje nizozemský deník, je nyní třeba, aby „politikové a političky slavnostně slíbili, že nadlouho přestanou budovat evropský projekt na koleně.“ „Institucionální reformy pozvedly zahleděnost na vlastní pupek na roveň přebujelého bruselského hobby,“ uvádí s nelibostí deník. „Je nejvyšší čas, aby Evropa [...] občanům ukázala, že je skutečným průvodcem pokroku.“
Velký krok pro Evropu
„Díky pravidlům, která Lisabon zavádí, má Evropa možnost udělat velký skok kupředu,“ doufá Jacek Pawlickiv listu Gazeta Wyborcza. Zároveň ale uvádí, že „ať jsou smlouvy sebedokonalejší, vždycky to budou jen písmena na papíře, pokud se nenajde nikdo, kdo by jim vdechl život. Úspěch Lisabonu stál hodně energie a odhodlání. Tímto kapitálem se nesmí plýtvat“.
Po osmi letech vyjednávání a referend však Lisabonská smlouva nezaručuje nejlepší z možných bruselských světů. „Unie nebyla sexy před Lisabonem. Smlouva jí přebytečné špeky a vrásky neubere. Spíš naopak,“ soudí Komárek v Mladé frontě DNES. „Debata nad těžkopádným a z velké části obtížně čtivým dokumentem, jakkoliv má tento text demokratizovat a zjednodušovat fungování institucí, příliš nepřispěla k rozptýlení mínění, podle nějž je EU elitářským projektem,“ poznamenávají Irish Times. „Lisabonské trauma je snad za námi, ale nechuť občanů zůstává stěžejní výzvou, které budou evropští představitelé čelit.“
Civilizační sebevražda
Jeden deník nadšení Evropanů nemůže uvěřit. K čemu bude dobré vytvořit skvělé instituce, když Evropa páchá „civilizační sebevraždu“, ptá se Rzeczpospolita. Ve chvíli kdy Klaus smlouvu podepisoval, Evropský soud pro Lidská práva ve Štrasburku odsoudil Itálii za přítomnost křížů ve školních třídách. Tím, že odtrhuje štrasburské soudnictví Evropu od jejích křesťanských kořenů, „svrhává svět hodnot, které evropské společenství založily,“ domnívá se polský konzervativní deník. „Už nás nespojuje kostel Panny Marie v Krakově, katedrála Notre-Dame ani Sixtinská kaple, ale Lisabonská smlouva, MTV, plná břicha, dovolená na Ibize a tolerance k homosexuálům.“
„Evropská politická elita projevila jako obvykle své pohrdání vůči lidu,“píše deník The Times. „Ale teď, když už byla Lisabonská smlouva ratifikována, je třeba přikročit k něčemu jinému.“ „Ať nám to vadí sebevíc, v politice platí, že když se změní fakta, musí se změnit i strategie,“ píše londýnský deník. „To je přesně to, co David Cameron naznačil, že udělá, když upustil od myšlenky uspořádat referendum, pokud by se na jaře příštího roku dostal k moci.“
Ale tím nic nekončí. Deník Irish Times připomíná, že britští Konzervativci stále doufají, že využijí přístupové smlouvy Chorvatska k získání výjimek pro Británii. Deník se také obává, že „ještě než na Lisabonské smlouvě zaschl inkoust, vypadá slib, že tato smlouva na celou generaci vyřeší ústavní a institucionální spory, jen jako zbožné přání. A to není zcela radostná vyhlídka.“
