Vyberte si jazyk
Evropská unie se rozhodla 7. prosince aplikovat dohodu o volném obchodu se Srbskem, kterou už rok a půl blokuje Nizozemí. Toto oživení představuje krok směrem k zavedení Dohody o stabilizaci a přidružení, která byla podepsána v roce 2008 a která sama o sobě představuje předsálí ke vstupu do EU. Politika nicméně poznamenává, že do té doby, než bude Dohoda o stabilizaci a přidružení opravdu uvedena v praxi, zbývá ujít ještě dlouhý kus cesty. Hlavní podmínkou je podle deníku „úzká spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a úsilí směřující k zadržení generála Mladiče [bývalý vojenský velitel bosenských Srbů obviněný z genocidy].“ „Srbsko musí rovněž vyřešit problém s konečným statutem Kosova,“ vysvětluje Politika. „Jaký má být tento konečný statut? Dozajista takový, aby jej Srbsko akceptovalo. To může trvat roky, nebo i desetiletí. Je ale velmi nepravděpodobné, že by Srbsko mohlo vstoupit do EU, aniž by tento problém vyřešilo."
Evropská 27 je nejednotná
Situace v Bosně a Hercegovině bude mít také vliv na jednání. „Neochota spolupracovat s ústředními sarajevskými institucemi, která je blízká premiérovi srbské enklávy v Bosně [Republika Srpska] Miloradu Dodikovi, vyvolává otázku, jestli na něj Bělehrad dokáže vyvinout nátlak a jakými prostředky,“ analyzuje Politika. Skutečným problémem je ale nestabilita Bosny a Hercegoviny a chybějící snaha situaci řešit. Nedostatek řešení je citelný i v Bruselu. Jak ironicky poznamenává deník, „charismatická osobnost nového předsedy Unie“ a „bohatá diplomatická zkušenost nové ministryně zahraničních věcí“ jasně naznačují, že ti, kdo je jmenovali, toho v oblasti rozšiřování příliš měnit nechtějí. Velké unijní země rozšiřování unavilo a zatím nedávají nijak najevo, že by se jednalo o přechodnou únavu. "Srbsko přitom udělalo značné pokroky," ujišťuje Danas.Parlament je čím dál výkonnější, reforma soudnictví už není prázdným slovem, nezávislost institucí postupně roste a politický konsensus o nutnosti vstupu do EU nabývá konkrétní podoby.
Sedmadvacítka je nicméně v otázce dalších kroků nejednotná. „Nizozemí, Německo a možná i Francie a Velká Británie jsou toho názoru, že Srbsko by nemělo předložit kandidaturu na vstup do Unie dříve, než Rada ministrů rozhodne o přijetí Dohody o stabilizaci a přidružení, a každopádně ne dříve než v červnu 2010, upřesňuje deník. Leda že by byl Mladič mezitím zadržen. Naproti tomu Itálie, Španělsko a Řecko jsou přesvědčeny o tom, že už není na co čekat a že Bělehrad musí nastoupit do stejného vlaku jako Černá hora a Albánie, jejichž kandidatury už do Bruselu dorazily.“
Politika se v tomto kontextu domnívá, že „v zájmu Srbska je soustředit se na hospodářskou integraci, a tím zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky, přilákat investory a podpořit růst“. Dohoda o volném obchodu k tomu dává příležitost. „Nejvíc na tom určitě vydělají srbští občané,“ soudí deník Blic, který poukazuje na postupné uvolňování celního režimu. „Prvními odvětvími, kde dojde k citelnému poklesu cen, budou zemědělství a potravinářství, textilní, dřevařský a nábytkářský průmysl. Dohoda o volném obchodu zvýší rovněž konkurenci mezi srbskými podniky, a ceny tak půjdou dolů. Dohoda také otevře dveře zahraničním investorům a posílí vývoz.“
Sousedství
Ostrý spor mezi Bělehradem a Sofií
Srbským úřadům se vůbec nelíbí postoj Bulharska před Mezinárodním soudním dvorem (MSD) v Haagu, který má rozhodnout o „legálnosti“ vyhlášení nezávislosti Kosova ze 17. února 2008. „Mezinárodní právo takové vyhlášení nezávislosti nezakazuje,“ domnívá se Sofie. Toto gesto zapadá do „bulharské tradice vrazit v těžkých chvílích Srbům nůž do zad“,poznamenává bulharský deník Sega. „Sofie a Bělehrad stály v posledních dvou století vždy proti sobě,“ píše deník s odkazem na dvě světové války a balkánský konflikt mezi oběma zeměmi. Je tento spor řešitelný v rámci Evropské unie? Sega se domnívá, že Srbsko neskrývá své ambice stát se „svým způsobem regionálním lídrem.“ Tyto ambice však zkomplikoval vstup Bulharska do EU v roce 2007.
