Krajina Rosia Montana leží v Transilvánii, ve středním Rumunsku

Prokletí zlatých dolů

Po vzácném kovu, který by se měl ještě nalézat pod povrchem půdy v rumunské Rosia Montaně, prahne rumunsko-kanadská společnost. Z pohledu ekologů je pravým bohatstvím tohoto kraje příroda, kterou je třeba chránit. Zbylí obyvatelé vesnice, kteří čekají na výsledek soudní bitvy, se snaží svou vesnici oživit.

Zveřejněno dne 7 července 2009 v 12:55
Krajina Rosia Montana leží v Transilvánii, ve středním Rumunsku

Na začátku léta se v Rosia Montaně roznesla zpráva, že ve vesnici je jedna žena těhotná. Tato informace vytrhla z apatie několik bývalých horníků, kteří tráví své dny na místním náměstíčku, mačkají v ruce hrníček kávy a čekají, až se něco stane. I hluchoněmý stařík Ioji Vlăgnean se o této důležité události dozvěděl. Kvůli tomu se také vrávoravě zvedá ze svého místa u vstupu do bývalého kasina, kde ještě před příchodem komunistů roztáčeli vlastníci dolů své zlato, a přes tlustý okulár pozoruje náměstí. Jen zcela výjimečné okolnosti ho mohly vyvést z jeho nehybnosti.

Se zprávou přišel Ioan Moduna, ale nikdo mu nevěří. Když ji ale potvrdí důvěryhodný mistr Gruber, všichni začnou tipovat: bude to holka, nebo kluk? A kdypak se narodí? Stařík pohupuje rošťácky hlavou a ukazuje si na břicho, jako kdyby to měl být on, kdo v Rosia Montaně přivede na svět letos první a možná i jediné dítě. Náměstí, na kterém lidé rokují, je lemováno kancelářemi dvou nevládních organizací: jedna je proti těžení zlata, druhá pro. Jakmile se tu objeví nový příchozí, seběhnou se k němu aktivisté z obou strana a tahají nešťastníka za rukáv, jak to dříve dělávali obchodníci, když chtěli zákazníka dostat do svého krámku.

Společnost Rosia Montana Gold Corporation (RMGC) [joint venture kanadské společnosti Gabriel Resources a rumunského veřejného podniku Minivest] koupila 80 % obce. Podle zastánců těžby dosáhla víska kritického bodu, kdy už obnova není možná. Vesnice postavená na zlatě zanikne, zachováno zůstane jen historické jádro, říkají. Lidé ji opustili. Prodali své domy a půdu a odešli, kam se dalo, anebo zůstali ve svých už prodaných domech a čekají, až se budou moci přestěhovat do nové vesnice. Ti druzí, ekologové, malují pomyslným štětcem máčeným v louži kyanidu, jenž má zaplavit vesnici, obraz apokalypsy.

Až dosud nebylo narození dítěte příležitostí k oslavným řečem a emocím. Naposledy se zde 24. prosince 2008 narodil Robert Ştefan Mălan, který si teď hraje v trávě se svítilnou svého dědy. Otec i děda byli horníci. Ale „on horníkem nebude, to je jisté,“ říká otec. „Horší je, že nevím, čím bude, nemá budoucnost.“

Horníci bez práce

Horaţiu Mălan bydlí v činžáku. Sousedé všechno prodali a přestěhovali se do města. I on všechno prodal, ale zatím tu zůstává, dokud nebude nový dům v Alba Iulii dostavěn. Jeho situace ve městě bude dramatická: 45 let, nezaměstnaný, ženatý, s dítětem. „Kdo ve městě zaměstná horníka? Z čeho bude žít moje rodina?“ Dilema, které je trápí od té doby, co se v roce 2006 zastavila důlní těžba [hlavně v uhelných dolech], si s sebou podobně jako on přiváží do města dalších 125 rodin: z čeho budou žít? Nemá město dost svých vlastních nezaměstnaných? Jediní, kdo ještě v Rosia Montaně dostávají plat, jsou policisté, několik učitelů, kteří se stále snaží budit zdání, že děti v téměř liduprázdné škole něčemu učí, a zaměstnanci radnice, jejíž budovu rovněž zakoupila Gold Corporation.

Stejně jako všichni horníci, kteří se po uzavření dolů ocitli bez práce, by chtěl i Mălan konečně začít dobývat zbylé zlato. „Ať už ekologové přestanou s těmi blbostmi,“ říká Horatiu Mălan. „Viděli ještěrku na stromě a nás nechají umřít, jen aby zachránili ještěrku. Ať radši přestěhují ještěrku a my můžeme těžit zlato.“

POLEMIKA

"Kalifornie" Karpat uprostřed soudní bitvy

Soudní bitva, v níž proti sobě stojí rumunská občanská veřejnost a společnost Rosia Montana Gold Corporation (RMGC), začala v roce 1997, kdy tento podnik s kanadsko-rumunským kapitálem koupil půdu v Rosia Montaně. Od té doby plyne život obce, založené před zhruba 2 000 lety císařem Trajánem pod latinským názvem Alburnus Maior, v rytmu pravidelných demonstrací na náměstí, návštěv evropských delegací obhlížejících místo a schvalování protichůdných zákonů rumunskou vládou.

RMGC chce pokračovat s těžbou zlata a stříbra v dolech založených Rumuny, ale za pomoci kyanidu. Společnost slibuje, že dá lidem znovu zaměstnání. Její protivníci ovšem tvrdí, že otevření dolů způsobí přírodní a humanitární katastrofu. V Rosia Montaně, která byla za časů zlaté horečky známá jako malá Kalifornie, se nacházejí mnohé pozůstatky římské civilizace. Vesnice, vzdálená jen několik kilometrů od Sibiu, evropského města kultury roku 2006, je oblíbenou turistickou destinací.

Rumunská vláda, která byla nejprve projektu nakloněna, se nyní vůči němu staví značně odmítavě. Region byl prohlášen za přírodní a archeologickou rezervaci a rumunský parlament se chystá odhlasovat zákon proti používání kyanidu. Kyanid při těžbě zlata v jednom z největších evropských dolů a ničení přírodního prostředí, konkrétně pěti vesnic a pěti hor, totiž Evropská unie nerada vidí. Má ještě v živé paměti incident v Baia Mare v roce 2 000, kdy odtok odpadu z akumulační nádrže kontaminoval maďarské řeky Mures et Tisza a pitnou vodu, kterou používají 3 miliony osob.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma