Řešení na dosah… už od roku 1980

Před třiceti lety si Evropa přála samostatnost pro palestinský lid. Po nedávném útoku izraelské armády na flotilu mířící do pásma Gazy se zdá, že to je nadále jediná možnost řešení konfliktu na Středním východě.

Zveřejněno dne 14 června 2010 v 14:26

Před třiceti lety, v pátek 13. června, vydalo evropské společenství deklaraci, která radikálně změnila situaci tím, že se vyslovila pro právo na "sebeurčení" palestinského lidu a prosazovala zahrnutí Organizace pro osvobození Palestiny (PLO) do vyjednávání o míru na Středím východě. Uprostřed snah Spojených států rozjet vyjednávání mezi Izraelem a Egyptem o Palestinské autonomii, v souhlasu s mírovou smlouvou podepsanou oběma zeměmi o rok dříve, "Benátská deklarace" konsternovala Izrael a nervy pocuchala i Washingtonu.

Izraelský premiér Menachem Begin, tehdy pronesl jeden z nejrozzlobenějších projevů v historii diplomacie. V tomto projevu nazval PLO "Arabskou SS" a srovnával evropskou deklaraci s politikou appeasementu vůči Hitlerovi: "Každý člověk dobré vůle a každý svobodný evropský občan, který by si tento dokument přečetl, v něm pozná porážku podobnou Mnichovu, v naší generaci už druhou, ústupek podlému vydíráním a povzbuzování elementů, které se snaží mírový proces na Středním východě zničit."

Právo na sebeurčení

Není tedy překvapením, že ani Brusel, ani Jeruzalém, nejsou příliš nakloněny slavit jeho výročí. Návrat k Benátské dohodě nám však dává možnost ji po uběhlé době zpětně znovu zhodnotit – a rozpoznat v ní vizionářský moment evropské politiky vůči Střednímu východu. Jde o jasný verdikt: Evropané měli pravdu. Měli pravdu, když poukázali na to, že vyřešení arabsko-izraelského konfliktu vyžaduje, aby Izrael uznal právo Palestinců na "sebeurčení", tedy diplomatickou šifru pro nezávislou státnost. Měli též pravdu, když volali o zahrnutí PLO do mírového procesu. A měli pravdu, když se snažili prosazovat široké řešení arabsko-palestinského konfliktu – řešení jdoucí za bilaterální izraelsko-egyptskou smlouvu a autonomii, kterou by obě země mohly pro Palestince vyjednat.

Evropská deklarace nebyla pouze správná, ale šlo o vizi jasně vytyčující principy, o které se celkové řešení mělo opírat. Zahrnuty byly právo Izraele na existenci, bezpečnost pro všechny zainteresované strany (což by v případě potřeby znamenalo zapojení mezinárodních síly v regionu) a stažení Izraele z arabských území, které od roku 1967 okupuje. Deklarace se vyjadřovala o židovských osadách jako o “vážné překážce mírového procesu” a varovala též proti jakékoliv jednostranné iniciativě změnit status Jeruzálema. Tyto principy definují životaschopný návrh smlouvy mezi Izraelem a Palestinou i nadále.

A přestože Evropané měli pravdu, nedá se říci, že by jejich diplomatická snaha byla bez chyby. Zaprvé pochybili v diplomatické práci, jež zveřejnění deklarace předcházela a přispěli tak k jejímu odmítnutí. Potom, jak chladně se Evropané od začátku chovali k procesu v Camp Davidu, vyjednanému Spojenými státy, zaváněla Benátská deklarace oportunistickým ospravedlňováním spíše než dobře míněnou snahou.

Nejen platiči, ale i hráči

Co se týče Washingtonu, neochota uznat, že nic podstatného z jednání o autonomii nemůže vzejít, vedla k mnoha letům diplomatického otálení. Až v prosinci 2000 se podařilo Benátskou deklaraci zcela dohonit tím, že byly představeny takzvané Clintonovy parametry. PLO, pro niž smlouva představovala jasný diplomatický triumf, trvalo dalších osm let, než formálně odmítla násilí a zavázala se k úsilí o dvoustátní řešení.

Ač tomu bylo v nestejné míře, PLO i Spojené státy a nakonec i Izrael evropskou vizi přijaly a po třech desetiletích Benátská vize stále představuje nejvýraznější mírovou iniciativu, kterou Evropa k otázce přispěla. To, že žádná srovnatelná snaha se po ní už neobjevila, je výsledkem mnoha faktorů, mezi nimi rozšíření evropského společenství, nedostatek politické (a ještě více vojenské) síly a pevná snaha Washingtonu držet Evropu stranou.

Evropané si často stěžují, že jejich role na Středním východě byla snížena na platiče, spíše než opravdové hráče. Třicetileté výročí Benátské deklarace by mělo připomenout jedinečnou kapacitu Evropy formulovat vizi, která je jasnější, sebevědomější a mnohem více dlouhodobě orientovaná než kterákoli jiná. Oblast Středního východu čeká na příští Benátky.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma