Rozbité prasátko. Euro podstupuje těžkou zkoušku v zemích oslabených krizí. Foto: Peter Cade

Rozbitá PIGS

Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko: čtyři nejvrtkavější země eurozóny (jejichž anglické názvy tvoří zkratku PIGS, v angličtině ‚prasata‘) se pod nátlakem EU snaží zlepšit svou hospodářskou situaci. Každá k tomu používá jiné prostředky, nicméně nejistota vládne všude stejná, soudí evropský tisk.

Zveřejněno dne 4 února 2010 v 16:42
Rozbité prasátko. Euro podstupuje těžkou zkoušku v zemích oslabených krizí. Foto: Peter Cade

Evropská komise schválila 3. února daňová opatření, kterými hodlá řecká vláda ozdravit státní finance. Program, který navrhl premiér Jorges Papandreu, zahrnuje „zpřísněná opatření, jako zmrazení platů ve veřejném sektoru, desetiprocentní snížení prémií státním zaměstnancům a zvýšení ceny benzínu,“ uvádí Kathimerini. Sedmadvacítka bude na aplikaci tohoto plánu „zblízka dohlížet“, upozorňuje aténský deník.

Jak nicméně zdůrazňuje bukurešťský list Dilema Veche, „není možné nutit suverénní stát, stát hodný respektu, neboť je členem EU a eurozóny, k tomu, aby méně utrácel“. Hrozí tu nebezpečí, že EU bude nadále považována za „hloupoučce milý spolek, za ideálního naivního důvěřivce v rukou bídáků,“ Řecko ale nemůžeme nechat padnout. Bylo by to, „*jako kdybychom k sobě připoutali dva vězně a pak je přesvědčovali o tom, že gravitační zákon platí pro každého z nich jina*k,“ poznamenává Dilema Veche.

Politická vazba na eurozónu

Jorges Papandreu byl přitom zvolen proto, že vzbuzoval naději, soudí Kostas Iordanidis v Kathimerini. Podlehl ale „nátlaku mezinárodních trhů“. Pravice a krajní pravice tvrdá opatření schvalují, ovšem „zůstává otázkou, zda nevyvolají bouřlivou reakci veřejnosti“. Současná situace odkazuje ke „kolosálnímu neúspěchu“ vlád posledních třiceti let. Škrty ve výdajích ministerstev a snižování rozpočtu parlamentu by mohly „politický systém oslabit ještě víc“.

Newsletter v češtině

Řecko je frontovou linií daleko širší bitvy, která se vede o to, jak se udržet na cestě vytyčené měnovou unií,“ píší ekonomové Nouriel Roubini s Arnab Dasve Financial Times.Politický příklon k eurozóně neochabuje v žádné ze zemí, které se ocitly pod palbou, jak dokládají významné rozpočtové škrty v Irsku, bolestivá deflace v Portugalsku, tvrdá adaptační opatření zavedená v kandidátských zemích, jako je Lotyšsko či Maďarsko. Nedostatečná politická a daňová jednota, omezená pracovní mobilita a přitom volný pohyb kapitálu činí tato opatření klíčová pro životaschopnost eurozóny v dlouhodobém horizontu.“

Portugalsko nechce být srovnávané s Řeckem

Plán stability, který v Bruselu představila vláda Zapaterova vláda, nebyl přijat s nadšením. Hospodářská politika vyžaduje „více politického důrazu“ a „věrohodné a jasné vize reformy“, soudí El Paísv době, kdy se nakonec důchody budou vypočítávat na bázi 15, a ne 25 let. V reakci na slova komisaře pro hospodářské záležitostiJoaquína Almuniy, který poukazuje na „ztrátu konkurenceschopnosti“ a „rostoucí veřejný dluh“ Řecka, Portugalska a Španělska, zdůrazňuje ministryně financí Elena Salgadová,že Madrid „dělá už dlouho vše pro to, aby vyšel z krize“. Španělský veřejný dluh by měl v roce 2012 dosáhnout 74,2 % HDP, zatímco v Řecku má v roce 2010 překročit 120 %.

Co se Portugalska týče, „nejhorší obavy vlády“ se naplnily v momentě, kdy „se Almunia přiklonil k názoru některých mezinárodních analytiků, kteří upozorňují na podobnost mezi problémy Řecka a Portugalska,“ píše Público. Almunia navíc prohlásil, že „zatímco řecký plán je ‚náročný, ale uskutečnitelný‘, Portugalsko bude muset ‚zintenzívnit‘ rytmus konsolidace rozpočtu. Přesně tomuto riziku srovnávání situace v Portugalsku a v Řecku se portugalská vláda chtěla vyhnout,“ dodává lisabonský deník.

Banka pověřená uklidit irský bankovní systém

Irsko, poslední z PIGS, zvolilo jinou cestu. Dublin má před sebou „největší závazek v historii státu“, domnívá se Irish Independent.Vláda Briana Cowela má spolu s konsolidační bankouNAMA (National Asset Management Agency, Národní agentura pro správu, resp. odkup aktiv) zahájit plán na poskytnutí 90 miliard euro na záchranu bank a obnovu ekonomiky, která je v Evropě jednou z nejvíce postižených světovou krizí. NAMA, která bude mít široké pravomoci k tomu, aby přebírala pozemky a stavební projekty tam, kde developeři nemohou splácet bance peníze, bude půjčky odkupovat a vydávat dluhopisy.

Účty za ‚nesplacené dluhy, které nikdo nechtěl‘, ale zaplatí Irové,“ konstatuje dublinský deník. Zelenou musí dát tomuto vysoce rizikovému projektu Evropská komise. NAMA zatím dokončila první odhady nejvýznamnějších nemovitostí a oznámila, že „aktiva budou odkoupena za cenu o 30 % nižší“. To není dobrá zpráva pro daňového poplatníka, neboť „bankám tak vzniknou větší dluhové díry, než předpokládaly. Ty bude třeba zaplnit ještě větším kapitálem… od vlády.“

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma