Detail z miniatury představující portugalského krále v bitvě u Juberotes (1385). Za autora je považová Mistr Zlatého rouna z Vídně a Kodaňe (1480).

Separatisté vracejí Evropu do středověku

Katalánci, Skotové, Vlámové... Západní Evropa postupně podléhá vábení sirén separatismu. Podle bulharského esejisty Ivajla Dičeva se noví nacionalisté jen opevňují ve svém ekonomickém blahobytu za rouškou obrany národní identity podobně jako kdysi feudálové.

Zveřejněno dne 3 prosince 2012 v 12:50
Detail z miniatury představující portugalského krále v bitvě u Juberotes (1385). Za autora je považová Mistr Zlatého rouna z Vídně a Kodaňe (1480).

Pro pochopení evropských separatistických hnutí z posledních dvaceti let navrhuji pustit se do následující simulace.

Začneme s nápadem zásadního osamostnatnění bulharského hlavního města Sofie s cílem jeho odtržení od zbytku země. Do pohotovosti svoláme skupinu mediálně známých historiků, abychom dokázali – například – keltské kořeny města. To dobyli vetřelci ze severu, kteří mají na svědomí masakr tisíců mírumilovných a nevinných křesťanů. Historie je dlouhá, témat dost! Nezávislost Sofie na hospodářsky mnohem méně rozvinutém zbytku země automaticky povede ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva – z 37 procent průměrného evropského příjmu se dostaneme na 70 a v případě obratného vyloučení romských čtvrtí dokonce na 100 procent. Zbývá jen prohlásit naše hlavní město „Lucemburkem Balkánu“. Jak snadné!

Jak rychle zbohatnout

Stejné by to bylo, kdyby se takový Mnichov jednoho dne osvobodil od německého „jha“. Totéž platí pro Londýn. V těchto případech by příjem jejich obyvatel dosáhl astronomických čísel: 300 procent unijního průměru, respektive 600!

Co může bránit bohatým, aby se osvobodili od závaží, od chudších spoluobčanů? Připomeňme, že po pádu Osmanské říše, Balkán zabředl do krize dlouhé desítky let. Například v průběhu celého 19. století dostávala řecké ekonomika infúze od velkých mezinárodních bank – přesně jako dnes.

Newsletter v češtině

Z trosek Rakouska-Uherska povstala malá zemědělská, provinční země plná folkloru – Rakousko. V dobách své největší slávy přitom měly tyto státy k dispozici rozsáhlá, centrálně spravovaná území – zdroj surovin, pracovní síly pro průmysl a odbytiště výrobků. Šlo o výměnný systém, který vyžadoval notnou dávku solidarity: bohatí věnovali část příjmů na vzdělávání svých budoucích zaměstnanců, stavbu silnic či obranu státních hranic.

To se už dnes nehodí: pokud Sofie vyhlásí samostatnost, tyto starosti mít nebude. Hospodářství je dnes globální a bezpečnost zajišťuje Severoatlantická aliance. Rajčata by naše město nakupovalo místo v Plovdivu (na jihu země) v turecké Smyrně a řidiče tramvají by mohlo najímat namísto Vidinu (sever) v indickém Novém Dillí.

Národ, nástroj moci

Konstrukce indentity, i kdyby byla fantasmagorická, má určitě svůj význam. Ale především slouží jako nástroj v boji o moc a hospodářské zdroje. Na rozdíl od Sofie má Katalánsko skutečně tisíciletou historii, kulturu a dokonce i vlastní jazyk. Ovšem ten nejsilnější argument stoupenců nezávislosti spočívá v tom, že jejich region je mnohem bohatší než zbytek Španělska. Separatisté si získávají sympatie voličů odmítáním platit za jiné.

Oproti tomu jsou baskičtí separatisté, kteří neváhají použít sílu a teror a jsou v boji proti Madridu mnohem odhodlanější. Ovšem jejich nezávislost mi přijde méně pravděpodobná než v případě jejich katalánských spoluobčanů a to z jednoduchého důvodu: jsou mnohem chudší.

To samé v bleděmodrém platí pro Skotsko, které se chystá uspořádat do dvou let referendum o nezávislosti. I tam najdeme dlouhou historii kulturních rozdílů a řadu škod napáchaných britským kolonialismem – tedy hotový identitární arzenál nutný k podpoře separatistického hnutí. Ale byla by tato touha po nezávislosti stejná, kdyby ve Skotsku průzkumy neodhalily naleziště ropy, které z něj mohou učinit druhé Norsko – zemi, která tvrdošíjně odmítá vstoupit do EU? Ve srovnání s tím je irský nacionalismus starší, navíc krvavý. Ovšem většina obyvatel Severního Irska se několikrát vyjádřila proti nezávislosti.

Brusel je drží pohromadě

Nezávislosti se od 70. let dožadují i Vlámové v Belgii, kteří doplácejí na své valonské spoluobčany. Pravděpodobně jediným důvodem, proč tato malá země ještě existuje – kromě krále, piva a fotbalu – je Brusel, který se jim nedaří rozdělit. Jinak je dezintegrační proces celkem v pokročilém stádiu a většina Belgičanů, které znám, se už smířili s tím, že jejich země jednou z mapy světa zmizí. Korsický nacionalismus je mnohem hlasitější, ale zase má mnohem menší šanci na úspěch, jelikož není moc pravděpodobné, že se obyvatelé Ostrova krásy (kde každý rok hoří vily „francouzských vetřelců“) vzdají štědrých dotací a výhod poskytovaných Francií.

Jak je vůbec možné, že západní Evropa podléhá vábení separatismu a rozdělování, která proběhla na východě kontinentu? Máme snad hledat důvod v nezodpovědné regionální politice EU? Cílem této politiky bylo oslabit národní státy ve prospěch Bruselu. To se moc nepovedlo. Státy se sice oslabily, ale Brusel ještě víc.

Podle mého názoru je hlavním důvodem dezintegrace státních území neoliberální logika, podle níž je jediným a univerzálním kritériem okamžitý ekonomický zisk. A tak se státy, kraje, ba i města považují za firmy a náležitě sobecky vystupující na globálním trhu. Viditelným aspektem tohoto procesu je přitvrzení debat o identitě, které je agresivnější, ba dokonce fašizující. Britové jsou stále protievropštější, Němci odmítají platit za řecké výstřelky… Nový nacionalismus je defenzivní, kromě symbolů vyjadřuje touhu malé skupiny bohatých schovat se za zdi svých hradů a nechat ostatní na pospas osudu. Vítejte ve středověku!

Kolem všech těchto záležitostí se jistě spotřebuje ještě hodně inkoustu. Ale nezapomeňme na ponaučení z historie: zatímco se Evropa vrací k feudalismu, velkým říším vane vítr do plachet. Tak tomu bylo dříve s tureckou Vysokou portou a dnes s Čínou a Spojenými státy.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma