Vyberte si jazyk
V červnu 1985 Francie, Německo, Belgie, Nizozemí a Lucembursko podepsaly dohodu, která počítala s postupným odstraňováním kontrol na společných hranicích a zavedením volného pohybu osob pro občany signatářských států, ale také ostatních členských i nečlenských zemí Unie. Její ustanovení vstoupila v účinnost v březnu 1995. V té době jsme se cítili jako podřadní občané a tento pocit přetrval i po vstupu Polska do Evropské unie v roce 2004.
Na hranicích jsme byli kontrolováni, zatímco jiní, lepší Evropané svůj pas nikdy ukazovat nemuseli. Museli jsme stát ve frontách, zatímco oni mohli pokračovat dál v cestě a užívat si bezstarostného cestování a neztrácet čas. Z čehož jim plynuly i podstatné úspory. Na hranicích unie jim byly vyhrazeny zvláštní imigrační přepážky. Dnes už mezi tyto privilegované patříme. Po vstupu Polska do Schengenského prostoru v roce 2007 Poláci žijící na západ od Varšavy už nelétají z letiště Frederika Chopina, které se nachází v hlavním městě. Cesta na berlínské letiště totiž ve skutečnosti zabere méně času. I letadlem se do Varšavy dostanete z Berlína spíše než z Poznaně či Těšína.
Sblížení i obavy z přistěhovalců
Schengenu bylo zapotřebí i ke sblížení partnerských měst Cieszyn v Polsku a Těšín v České republice. Schengen obrodil i dříve v letargii žijící Pomořansko, německo-polské aglomerace Zgorzelec-Goerlitz a Slubice-Frankfurt. Konečně tedy Evropa, o které se snilo, říkají si Poláci. Ovšem, podle zpráv německé policie došlo v oblastech sousedících s Polskem k růstu počtu odcizených vozidel, ale celkově spokojenost panuje i tam. Němci více prodávají a přeshraniční obchodní výměna rozkvétá.
Na východ od polských hranic se nicméně na Schengen nahlíží poněkud méně růžově. Před Schengenem region zaznamenával kvetoucí obchod s Ukrajinci a Bělorusy. Dnes je tento zlatý věk minulostí. Někdejší eldorádo zmizelo a sním i práce v tržnicích, často jediná v tomto regionu, který patří k nejchudším v celé EU. Odpůrci rozšíření Schengenského prostoru se obávali přílivu přistěhovalců z východu, výbuchu kriminality a žebrajících Romů všude na ulicích. Tedy očividně neopodstatněné obavy. Přesto se však EU s imigrací, ať už legální či ilegální, potýká. Téměř každý den řecké (ale též španělské, italské a francouzské) noviny zveřejňují reportáže o těch, kteří svou zemi zaslíbenou nikdy nespatří. A o těch, kteří se na hranicích EU nechají chytit často díky nejnovějším technologiím, jako například detektor srdečního tepu.
Podstoupit očistec pro ráj na zemi
Schengenský prostor je tak velkým lákadlem, že někteří jsou připraveni podstoupit téměř cokoliv: v maďarském cisternovém kamionu byli objeveni běženci, kteří se skrývali v kakaovém prášku na výrobu čokoládových tyčinek. Jeden afghánský uprchlík zase málem zemřel na podchlazení ve skrýši mezi pomeranči v chlazeném kamionu.
Evropský parlament přijal směrnici, která v rámci celé EU upravuje vyhošťování imigrantů bez dokladů. Každá země si může vybrat: zlegalizovat imigrantovi pobyt či jej vyhostit. Státy na hranicích Schengenského prostoru, jako Polsko, jsou nuceny běžence zastavit a poslat je nazpět do země, ze které do zóny vstoupili. Létající celnice a policie vás mohou kvůli kontrole zastavit kdekoliv a kdykoliv, ve dne v noci. Polští celníci mohou pronásledovat pachatele i na německé straně hranic a naopak. Zločinci už za hranicemi nenalézají útočiště.
Schengenská úmluva harmonizuje policejní spolupráci, politiku v oblasti obchodu s drogami a zbraněmi a justiční a vládní spolupráci v oblasti extradicí a azylového práva. Na východě je schengenské vízum jako vstupenka do ráje (ačkoliv se na Schengen rovněž pohlíží jako na novou Berlínskou zeď, kterou tentokrát vystavěly demokratické státy). Lístek, který je velice obtížné získat: je třeba doložit důvod vaší návštěvy, prokázat dostatek finančních prostředků, zpáteční jízdenku atd. Všechny tyto informace pak ověřují konzuláty spojené proslulým Schengenským informačním systémem (SIS). Procedura může trvat několik dní
Berlínská zeď postavená demokratickými státy
Polský konzulát ve Lvově je nejvytíženějším konzulárním pracovištěm v Evropě. Obléhá jej mafie a do jeho registračního systému se vlamují hackeři. Z důvodu komplexnějších ověřovacích procedur se počet víz vydaných polským konzulátem snížil od vstupu Polska do Schengenu o polovinu. Nicméně vzhledem k pouze 1 % zamítnutých žádostí Polsko vykazuje relativně liberální přístup – ve srovnání s Francií, která je známa pro svůj velice restriktivní vízový režim. Od té doby co je Polsko v Schengenu, už není cílovou zemí, ale pouze tranzitním bodem do zemí bohatších: Německa, Francie, Švýcarska.
V zámožném Švýcarsku je vstup do Schengenského prostoru, ke kterému došlo na konci roku 2008, poněkud zastíněn masivním přílivem Romů z Rumunska a Bulharska a Albánců ze Srbska a Makedonie. V Ženevě se tak na každém rohu ulice, na každém mostu, v každé tramvaji a autobusu náhle objevili žebráci a spolu s nimi i více odpadků, špíny a dojem snížení bezpečnosti. Švýcarští protischengenští populisté chtěli žebrání zakázat a Romy a slovanské dlouhonohé prostitutky ze země vyhnat. Romové se obrátili na soud a vyhráli. Vyhrál i Schengen.
