Evropské volby 2014

“Stane se euroskepse novým standardem?”

Od Francie po Rumunsko, přes Dánsko, Řecko nebo Rakousko, ukázaly evropské volby sílící podporu euroskeptických stran. Podle evropského tisku tím občané vyslali signál, že dosavadní evropskou politiku odmítají.

Zveřejněno dne 26 května 2014 v 16:06

Nový parlament bude rozdrobenější než ten předchozí a bude v něm víc malých stran, což odráží sílící názorové rozdíly evropské veřejnosti.

„Výsledkem evropských voleb je, že Evropský parlament bude hlučnější, neukázněnější, více matoucí a bude se s ním obtížněji vycházet,“ píše Quentin Peel na blogu listu Financial Times. Podle britského komentátora

Cover

následkem vzrůstu podpory populistických protievropských stran na politické pravici i levici v zemích jako Británie, Francie nebo Řecko, nebude mít sněmovna o 751 členech jasnou většinu ani na jedné straně politického spektra. Vypadá to, že se nevyhneme týdnům politického handrkování, když se noví poslanci budou s obtížemi snažit vytvářet politické aliance s lidmi, se kterými toho mají pramálo společného, a velké strany budou bojovat o většinu ve snaze ovlivnit výběr příštího předsedy Evropské komise. Mezi Parlamentem a Evropskou radou, ve které se scházejí lídři 28 členských států, by mohlo kvůli otázce, kdo v této pozici nahradí José Manuela Barrosa, dojít k dlouhodobé patové situaci.

Newsletter v češtině

Ačkoliv Demokratická strana ministerského předsedy Mattea Renzi dosáhla s více než 40 % hlasů v Itálii rekordního výsledku, v jiných zemích „nejde o protestní hlasy, které ohlašovaly průzkumy preferencí, a možná ani o onen ,ozdravný šok’, který předpovídal [bývalý předseda Evropské komise Romano] Prodi. Jde to něco víc,“ píše Aldo Cazzullo v listu Corriere della Sera:

Cover

na volby v roce 2014 se bude vzpomínat jako na historickou porážku určitého politického systému. Ústup tradičních stran. Odmítnutí evropského establishmentu. Včerejší výsledek znamená dvě věci. Evropa odpověděla na krizi špatně. Celý svět na průmyslový a finanční kolaps reagoval politikou růstu a investic, jen Evropa se pod německým vedením řídila strategii rozpočtových škrtů a úspor, což všechny země kromě Německa uvrhlo do chudoby. [...] Volby potvrdily trend, který se šíří za hranice kontinentu - znamením naší doby je vzpoura proti elitám, proti institucím, proti tradičním formám politické reprezentace. A na Evropu se pohlíží jako na základnu a garanta těchto elit, proti kterým je nutné se bouřit.

„Nerozhodný výsledek pro Občanskou platformu,“ píše Gazeta Wyborcza, která přináší zprávu o evropských volbách ještě před zveřejněním definitivních výsledků v Polsku [dnes odpoledne]. Už nyní je jasné, že obě největší polské strany, vládnoucí Občanská platforma (PO) a opoziční Právo a spravedlnost (PiS) získaly v novém Evropském parlamentu (EP) 19 křesel. Překvapením je, že se do Parlamentu dostala (se 7% podporou) i antiestablishmentová a protievropská Nová pravice (NP). Podle GW bude mít volební zisk populistických a krajně pravicových stran ve volbách na celém kontinentu dlouhodobý vliv na evropskou politiku:

Cover

Ačkoliv radikální euroskepticismus nebude pro fungování EU pravděpodobně znamenat okamžitý šok, bohužel by se z něj mohl stát virus, který se bude šířit. Populismus a hysterie ohledně „imigračních vln“ a „všemocného Bruselu“, ale i touha po silném národním státu [...] by se mohly stát populárnějšími myšlenkami i mezi dalšími stranami, zvláště pokud si budou chtít znovu získat podporu euroskeptických voličů.

„I navzdory dřívějším předpovědím je vítězství Národní fronty,“ která se s 25 % hlasů stala nejsilnější stranou v zemi, „skutečným šokem jak pro Francii, tak i pro celou Evropu,“ píše Libération. Podle francouzského levicového deníku

Cover

dosáhne vlna šoku, kterou vyvolala NF, až za hranice. Výsledek, který provázejí podobná volební skóre eurofobních stran v Dánsku, Rakousku nebo v Británii, jsou pro evropskou myšlenku skutečnou hrozbou. Virus, který se ve Francii šíří už mnoho let, by teď mohl nakazit celou Unii, ve které sílí rozhořčení nad úspornými politikami a strach z cizinců. Jedinou nadějí, jak proti tomuto zlu bojovat, je že se demokratické strany ukáží být schopné veřejnost zklamanou demokracií oslovit.

Die Tageszeitung Podle deníku Die Tageszeitung, je za vzestup populismu v Evropě jednoznačně zodpovědná „krize v eurozóně“. Euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD) získala v Evropském parlamentu 7 křesel. Pro stranu, která vznikla v roce 2013, jde o velké vítězství, zatímco většina ostatních uskupení voliče ztrácí. Krajně pravicová NPD získala v Evropském parlamentu jediné křeslo. Podle TAZ je úspěchAfD symbolem změn v tradičně politicky liberálním prostředí. V Německu

Cover

existují lidé, kteří vydělávají víc než ostatní. Ti mají multikulturní republiky po krk. Nechápou, proč by měli na řecké lenochy platit. [...] Bylo by nicméně naivní věřit, že se AfD sama zničí. Její úspěch bychom spíš měli chápat jako určitou evropskou normalizaci. V Rakousku i v Nizozemsku populistické pravicové strany už dávno nahradily liberály. Stal se euroskepticismus [novou] evropskou normou?

„Prudký vzmach Dánské lidová strany“, zní titulek listu Berglinske. Populistická pravicová strana získala 25 % hlasů a stala se ta nejsilnější v zemi. Dánský deník nicméně pochybuje o reálném vlivu, který budou euroskeptické strany v Evropském parlamentu mít.

Cover

Přesto není jisté, zda bude velké posílení euroskeptických stran mít na voliče velký vliv. Otázkou je, zda proevropská většina bude ochotná a schopná ignorovat fakt, že v Evropě dnes existuje i nová a větší euroskeptické populace. Marine Le Penová prohlásila, že EU zničí zevnitř. Navzdory triumfu Národní fronty se však teprve uvidí, zda se jí podaří získat na svou stranu dostatečný počet zemí, aby vytvořila v novém Parlamentu hlasovací blok.

Den po evropských volbách přináší list Eleftherotypia článek s titulkem “Syriza poprvé!”. Radikálně levicová koalice Alexise Tsiprase získala 27,6 % a porazila tak Novou demokracii, stranu premiéra Antonise Samarase (22,8 %). Není pochyb, že pro vládnoucí koalici Nové demokracie se socialisty jde o velkou porážku, domnívá se deník. Koalice ve srovnání s rokem 2012 oslabila o 10 %, avšak [”stále si odmítá situaci uvědomit”]. Deník také upozorňuje na výsledek neonacistické strany Zlatý úsvit, která získala 9,39 % hlasů:

V situaci, kdy euroskeptické a krajně-pravicové strany posilují v celé Evropě, vrhá třetí pozice strany Zlatý úsvit na volby temný stín.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma