Super Mario v Evropské bance

Novým prezidentem Evropské centrální banky se pravděpodobně stane Ital Mario Draghi. Kandidát hluboce zadlužené Itálie bude pověřen záchranou společné evropské měny.

Zveřejněno dne 8 dubna 2011 v 14:53

Mario Draghi byl takřka předurčen k tomu, aby se stal centrálním bankéřem. V roce 1947, když se narodil, řídil jeho otec v Římě tištění poválečné italské měny. Mario Draghi dnes působí jako guvernér stejné instituce, Banca d’Italia, Italské centrální banky, která sídlí v Kochově paláci na hlavní třídě Via Nazionale.

Italská centrální banka se od samotného počátku potýká s poněkud pošramocenou pověstí. Původ spekulativních finančních bublin, prudkých výkyvů inflace a měnových krizí lze vystopovat v Kochově paláci. Mnozí šéfové italských bank, jmenovaní do celoživotních funkcí jako papeži, se nezřídka zapletli do národní politiky a zákulisních kšeftů. U italské veřejnosti se netěší příliš velké oblibě.

Stane se tedy novým Panem Euro zástupce této pofidérní instituce? Nejspíše ano. Při zmínce o kandidátech na nástupce Jeana-Clauda Tricheta v pozici prezidenta ECB se jméno italského guvernéra objevuje nejčastěji, zejména poté, co Axel Weber, šéf Německé centrální banky oznámil, že se k dubnu letošního roku vzdává své funkce a odstupuje zároveň z kampaně na šéfa ECB.

Snad ne ten Ital?!

Otázkou však zůstává: měl by být Draghi odpovědný za stabilitu evropské měny? Evropská centrální banka je konzervativní instituce založena po vzoru německé Bundesbanky, která bojuje zejména proti inflaci. Měl by nadcházející prezident ECB pocházet z druhé nejvíce zadlužené země v eurozóně, která je pověstná svou tradicí vysoké inflace? „Nikoli,“ říkají si přední němečtí politici mezi sebou. Nedokážou si představit, jak by jeho volbu vysvětlili německým voličům. Bulvární plátek Bild mezitím vyhlašuje, že prezidentem ECB, který „dohlíží na dědictví dobré stabilní německé marky“ se „v žádném případě“ nestane „ten Ital.“

Kancléřka Angela Merkelová se však zřídka nechává ovlivnit názory zveřejněnými na stránkách Bildu. Kromě toho za italského kandidáta už nějakou dobu lobuje francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Zdá se, že je rozhodnuto. Evropští lídři se s konečnou platností vyjádří na červnovém summitu EU a jen stěží lze očekávat, že budou hlasovat proti vůli svých dvou nejmocnějších zástupců.

I pokud by evropští lídři odmítli schválit návrh Merkelové a Sarkozyho a rozhodli se sami najít nejkvalifikovanějšího uchazeče na danou pozici, „ten Ital“ by se patrně objevil na předních příčkách seznamu potenciálních kandidátů.

„To nejlepší, co může Evropa nabídnout“

Významní ekonomové na celém světě, včetně Američana Nouriela Roubiniho, italského kandidáta podporují. Ministři financí, například Luc Frieden z Lucemburska, jej popisují jako „obdivuhodného a inteligentního“ muže. Peer Stein Steinbrück, bývalý německý ministr financí, říká, že Draghi působí na mezinárodních summitech G8 nebo G20 „vždy jako velice nezávislý a klidný odborník ve své oblasti“. V bankovních kruzích v londýnské City, kde Mario Draghi působil několik let jako evropský šéf americké investiční banky Goldman Sachs, mu přezdívají „Super Mario“.

Draghi je jiný než Berlu

„Celý mezinárodní finanční svět podporuje Draghiho kandidaturu,“ vyhlásil jeden bruselský byrokrat pro článek zveřejněný listem Financial Times Deutschland. Je to prý „nejlepší člověk, kterého může Evropa nabídnout“. Draghi je zcela jiný než italský premiér Silvio Berlusconi. Má klidné a zdvořilé vystupování. Působí přátelským dojmem, ale straní se přílišné publicity. Neúčastní se okázalých večírků. Je národní antitézou Silvia Berlusconiho, za kterého se mnoho Italů stydí. Draghi nejdříve studoval v Římě a poté získal titul PhD na prestižním americkém Massachusetts Institute of Technology. Několik let působil ve Světové bance ve Washingtonu a v roce 1990 se opět vrátil do Itálie, aby zaujal post ministra financí. Během svého funkčního období řídil privatizaci upadajících státních podniků a provedl reformy v hluboce zadluženém státním rozpočtu, což byl předpoklad k tomu, aby se Itálie mohla v roce 1999 připojit do eurozóny.

V roce 2001, když do premiérské funkce nastoupil Silvio Berlusconi, Draghi odešel z vlády a přijal nabídku banky Goldman Sachs. Francouzský prezident Sarkozy považuje tento krok za černý bod v Draghiho kariéře. Pro německého ministra financí Peera Steinbrücka je však „spíše výhodou než nevýhodou“ pro kontinentálního bankéře „rozumět anglosaskému světu“. Když Italské centrální bance koncem roku 2005 hrozil bankrot, Berlusconiho vláda povolala Draghiho zpátky.

Zastává spíše německé názory

Mario Draghi zastává spíše německé než italské názory na finanční řízení. V interview pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung vyhlásil, že ve měnové unii je „nepřijatelné, aby jednotlivé státy zneužívaly ty ostatní“. Eurozóna tudíž potřebuje jakási automatická pravidla, která by přiměla státy hospodařit s přísně střeženými a stabilními veřejnými financemi.

Draghi požaduje v eurozóně další pravidla, která by jednotlivé členy motivovala přijímat reformy napomáhající hospodářskému růstu. Považuje za nespravedlivé, že v jedné zemi odcházejí občané do důchodu v 57 letech, zatím co se v jiné části Evropy pracuje do 67 let. Podle něj to narušuje stabilitu hospodářské soutěže, což je finančně nákladné pro všechny strany. Německo posunulo věk pro odchod do důchodu na 67 let a zlepšilo si tak svou konkurenceschopnost. „Všichni bychom měli následovat německý příklad,“ říká italský guvernér.

Jedinou překážkou k cestě na vedoucí pozici ECB se zdá být Draghiho státní příslušnost. Může se tedy stát, že „ten Ital“ bude na červnovém summitu EU přece jen zamítnut. Objevily se spekulace, že by se příštím šéfem ECB mohl stát Fin Erkki Liikanen nebo Lucemburčan Yves Mersch. Oba totiž pocházejí ze spořádaných zemí.

Finsko však mezitím stáhlo Liikanenovu kandidaturu a šance Yvese Merscha jsou rovněž mizivé, vzhledem k tomu, předsedou Euroskupiny, neformálního koordinačního fóra v rámci Rady EU pro otázky eurozóny, pravděpodobně zůstane jiný Lucemburčan, Jean-Claude Juncker. Mít dva občany ze stejné malé země ve vedoucích pozicích EU se zdá být nepravděpodobné. Jinými slovy: Draghi má velmi dobrou šanci na úspěch.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma