Vyberte si jazyk
Ole Seidenberg cestuje na konferenci Organizace spojených národů samo sebou vlakem. V Kodani tento mladý šestadvacetiletý muž hodlá nespustit oči z šéfky německé delegace, tak jak to ostatně již dělal během přípravných jednání v Bangkoku a Barceloně. Jiní „negociator tracker“, jako on se zas budou držet indické či španělské delegace, aby posléze na svůj blog mohli umístit informace o tom „jak jsme reprezentováni.“ Mohou rovněž rozesílat textové zprávy na mobilní telefony všech příznivců. „Například, když evropská delegace ochabuje. Během několika minut budou demonstranti před budovou kancléřství [v Berlíně],“ vysvětluje Seidenberg.
Ole Seidenberg je jen článkem v rozsáhlé síti, kterou v dnešní době představuje globalizovaná občanská společnost. Občané a nevládní organizace ze všech stran posílají stejný vzkaz: je na čase začít něco vážně dělat.
Jakkoli se může zdát, že jsou jednotní, tito zmínění občané se v zákulisí dostávají do ostrých sporů. Ve chvíli, kdy by vážnost situace měla vést k tomu, aby vyjednávání uspěla, se ozývají i hlasy, které samotný proces kritizují. Jejich otázka zní: je třeba systém reformovat, nebo jej změnit?
Účastnit se vyjednávání, nebo je narušovat? Většina velkých nevládních organizací trvá na vykonávání tlaku na vlády, aby se posílily současné regulace. Avšak další sítě, zejména ty působící v rozvojových zemích se domnívají, že ke splnění cílů na dosažení spravedlnosti a ochrany životního prostředí ve světě je nutné dojít skrze radikální změnu hospodářského modelu. Jinak řečeno, „změnit systém, nikoli klima“.
Z aktivistů jsou dnes diplomaté
Jako první demonstrovali před Organizací spojených národů před dvěma lety na Bali proti vládám, ale také proti ochráncům životního prostředí vyspělých zemí, asijští vesničané, odboráři a zástupci domorodých národů. Jejich hněv směřoval zejména proti tržním nástrojům využitým v boji proti klimatickému oteplování: v tomto případě trhu s emisními povolenkami a CDM (Mechanismu čistého rozvoje). Tyto dvě iniciativy ve skutečnosti umožňují velkým znečišťovatelům kupovat si práva na to, aby mohli znečisťovat, kdekoliv se jim zalíbí. Takže slouží víc bankám a investičním fondům, než ochraně životního prostředí. Z tohoto důvodu se skupina Climate Justice Action (CJA)rozhodla jednání o klimatu v Kodani narušit. Operace je naplánována na 16. prosince, na den příjezdu ministrů pro životní prostředí a šéfů států a vlád do dánského hlavního města.
Manifestovat proti Organizaci spojených národů, společenství, kde mají všechny státy stejná práva? To je minimálně zarážející, zejména z důvodu, že občanská společnost má na konání těchto mezinárodních vyjednávání silný vliv. Na minulý summit získala akreditaci téměř tisícovka nevládních organizací. Tvrdé jádro těchto organizací vytvořilo síť Climate Action Network (CAN), která sdružuje 450 organizací, mezi které patří Oxfam, Greenpeace či WWF. Téměř stovka jejich odborníků se účastní i pracovních skupin.
Informace, které získávají, dávají podnět k interním návrhům či přesně zacíleným tiskovým konferencím. Tradicí se stalo udělování „ropáků“ zemím, které se nejvíce brání změnám. S jejich expertízou by mohli členové CAN předejít řadě uklouznutí. „Zbytečně dlouhé řeči“ na konferencích nejsou možná tak zbytečné, jak by se mohlo zdát. Například, dva výrazy, které se dají považovat téměř za synonyma – „odpovědné spravování lesů“ a „udržitelné využívání lesů“ v sobě skrývají dvě zcela odlišné skutečnosti, jednu volající po ochraně lesů a druhá po jejich komerční využití. Řada vyjednavačů, zejména ze zení jižní polokoule apelují na expertízy nevládních organizací a občas sklouznou do povzbudivých slov: „Musíte na nás více tlačit!“ Za patnáct let se političtí představitelé a aktivisté už naučili navzájem poznávat. Možná se znají tak dobře, že se někteří Robinové Hoodové sami stali diplomaty.
Pohled z Kodaně
Dánská policie je příliš horlivá
V sobotu 12. prosince během obří ekologické demonstrace použila dánská policie „darebáckou reformu“. Přezdívá se tak novým právům, které dostala k zajištění pořádku během konference o globálním oteplování. Jedním z těchto práv je možnost zadržet osoby přítomné na místě střetu i přesto, že se demonstrace neúčastní.
Berlingske Tidende s opatřeními souhlasí, nicméně tvrdí, že „darebácká reforma by mohla ohrozit občanská práva. Proto musí policie dávat pozor na [nevyrovnaný] poměr mezi počtem zadržených osob (zhruba 1 000) a nízkým počtem těch, kteří jsou nakonec obviněni.“ Konzervativní deník dále uvádí, že se zadrženými je třeba zacházet slušně, což „se v sobotu očividně nedělo." Berlingske Tidende nakonec poznamenává, že „právě nyní, v konfrontaci s realitou, musí reforma ukázat svůj prospěch.“
