Unie na rozcestí

Evropská unie tím, že přistoupila na částečné obnovení vnitřních hranic, jak o tom rozhodli 12. května ministři vnitra EU, podlehla tendenci, kterou dnes projevují některé členské státy, uzavírat se do sebe. Pokud sedmadvacítka neotočí kormidlo, čeká ji záhuba.

Zveřejněno dne 13 května 2011 v 14:39

Stroj se zadřel. Evropský projekt se utápí ve značné krizi. Na Evropě už není nic modernistického. Moderní je dnes zpětný chod a stesk po dřívější pohodě. Kampaň v tomto směru už nevedou pouze pravicové strany. Stal se z toho takřka konsensus. Vzhledem k tomu, že se tyto nálady šíří právě v okamžiku, kdy Evropa čelí konkrétním problémům, se rozklížil celý evropský projekt. Dánsko oznámilo úmysl obnovit kontroly na vnitřních hranicích, a naznačilo tak cestu, kterou by se napříště mohlo vydat mnoho dalších členských států.

Touha po rozpadu

Vůle po rozpadu je tu jasně patrná. Mnoho Rakušanů by se rádo vrátilo k šilinku, měně, kterou by Řecko, Portugalsko či Irsko nemohly ohrozit. Mnozí sní o obnovení kontrol na hranicích, které by zabránily ve vstupu do země loupeživým gangům, žebrákům, nelegálním přistěhovalcům a překupníkům drog. Rádi by odmítli i zahraniční studenty zaplavující naše univerzity. Bez váhání by se zaručili za omezení tranzitní dopravy. Průzkumy rovněž ukázaly, že by většina Rakušanů byla příznivě nakloněna opětovnému uzavření rakouského pracovního trhu. Mnoho podniků a zaměstnavatelů by nejen souhlasilo, ale přímo energicky podporovalo opětovné zavedení dovozních bariér na výrobky, které konkurují domácí produkci. Bylo by tedy třeba zařadit zpátečku.

A tu také zařadíme, pokud žádný vrcholný evropský představitel nezvedne hlas a jasně se nevyjádří ve prospěch společného unijního projektu. Zařadíme ji, pokud se bude sedmadvacítka i nadále vyhýbat společné odpovědnosti. A také tehdy, jestliže občané přestanou v Unii spatřovat přidanou hodnotu, jestliže si přestanou být jisti, že jim liberalizace vnitřního trhu, otevření pracovního trhu a společná měna mohou něco dobrého přinést. V lidských vztazích, ať už soukromých, či veřejných, je nejhorší fáze nejistoty, lavírování. A právě v ní se teď Evropská unie nachází.

Riziko spirály znárodňování a izolace

Unie má na výběr ze dvou možností, obou bolestivých. První možností je, že sedmadvacítka začne řešit současné problémy eura, chaos na finančních trzích a otázky spojené s přílivem přistěhovalců ze severní Afriky. Ve všech těchto oblastech doposud zaznívala pouze prohlášení o úmyslech. Nebylo přijato žádné konkrétní řešení, jako například zavedení bezpečnostní marže pro zadlužené země, účinného finančního dohledu nebo společné imigrační politiky spolu s efektivní cizineckou policií. Na veřejnosti se to nerado slyší, ale k tomu, aby mohla Unie taková opatření zavést, je zapotřebí převést některé národní pravomoci na společné instituce, reagovat na nové demokratické výzvy, a tudíž provést řadu změn, které budou pro členské státy bolestivé.

Newsletter v češtině

Anebo sedmadvacítka rozhodne o zániku společného projektu. Což by stávajícímu klimatu celkem odpovídalo. Nicméně je třeba, aby si všichni uvědomili, že zařazení zpátečky by se neomezilo jen na oblasti, kvůli kterým je vyžadována. Zrušení volného pohybu osob bychom mohli přežít. Naše účast ve „skupině států se silnou měnou“ kolem Německa by naopak mělo bolestivý dopad na náš vývoz a cestovní ruch. Nicméně dříve či později bude zpochybňován i evropský trh. Ve chvíli, kdy Unie ukáže první známky rozpadu, výrobci automobilů a francouzští zemědělci budou vyžadovat zavedení dovozních bariér, aby se zastavila zahraniční konkurence a pokaždé se jim před volbami bude vycházet vstříc. Zrušením eura a návratem k protekcionismu utrpí zejména motor hospodářského růstu, jednotný trh. Budeme svědky spirály opětovného znárodňování, k němuž povedou nové bariéry na hranicích a izolace. Je to opravdu to, co chceme?

Dès que l’Union montrera les premiers signes d’une dissolution, les constructeurs automobiles et les agriculteurs français exigeront la mise en place de barrières aux importations pour stopper la concurrence étrangère et les obtiendront à l’approche de l’une ou l’autre élection. Moteur de la croissance économique, le marché unique souffrirait gravement de la sortie de l’euro et du retour au protectionnisme.

On verrait apparaître une spirale de renationalisation, nécessairement nourrie par de nouvelles barrières aux frontières et par l’isolement. Est-ce vraiment cela que nous voulons ?

Pohled z Baltu

Nehrajte si se Schengenem

„Jak je známo, každý zákon se dá obejít. I právo EU,“ píšeMarek Magierowski v listu Rzeczpospolita - s obavami, že plánované výjimky z principu volného pohybu osob by mohly znamenat „konec této vznešené myšlenky“. Autoři navrhovaných změn tvrdí, že „omezené hraniční kontroly“ budou jen „přechodné“ a budou použity pouze ve „výjimečných situacích“. Podle komentáře Rzeczpospolity však tyto definice mohou být interpretovány různě. Například ve Švédsku může „přechodně“ znamenat dva týdny, ve Francii by mohlo jít o 12 měsíců.

„Nahlížíme-li na příliv přistěhovalců jako na ,výjimečnou situaci’, která ospravedlňuje rozhodnutí omezit svobodu cestování, musíme si uvědomit, že tato situace nepřestane být výjimečnou za 30 dní. Ilegální imigrace zůstane problémem dokud bude EU sousedit s Afrikou. A to znamená příštích pár miliard let,“ uzavírá Marek Magierowski.

V estonském listu Postimees litujeeditorialistka Anna Massová, že „po desetiletích snah o vzájemnou soudržnost a svobodu se nyní Evropa posouvá směrem k uzavření svých hranic, do té míry, že se mnozí ptají, zda integrační proces náhodou nedosáhl svých limitů.“

„Po výsledcích finských parlamentních voleb je veřejné mínění stále více rozděleno v otázce záchranného plánu pro Portugalsko – tento problém bude mít velký vliv na budoucí rozvoj EU, na mezinárodní spolupráci i na hodnoty otevřenosti. Zdá se též, že ‘barbaři‘ představují v skandinávských zemích problém: ,Baltští zločinci’ vedli policii k tomu, aby požádala o znovuzavedení kontrol na hranicích s pobaltskými státy. (...) Zatímco naši sousedé na jižních březích Středozemního moře riskují své životy v boji za svobodnou a otevřenější společnost, nová protestní hnutí v Evropě se bijí za návrat ke světu s četnějšími bariérami. Není pochyb o tom, že uzavření se sami do sebe se ukáže být jen iluzí. Můžeme pouze doufat, že hnutí volající po politické izolaci zůstanou okrajová. Místo uzavírání hranic bychom měli diskutovat o postupech a podmínkách, které by nám pomohly k lepšímu životu v otevřené společnosti.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma