Už je to dvacet let

Poláci oslavují 20 let politické nezávislosti, pocity jsou smíšené. Zatímco deník Gazeta Wyborcza pozvedává skleničku na svobodné Polsko, na němž "se všichni podíleli", Paweł Lisicki z Rzeczpospolita si stěžuje na „amnézii a oslabení pocitu občanské povinnosti."

Zveřejněno dne 4 června 2009 v 17:49
Lech Walesa (vlevo), šéf strany Solidarita, jeho poradce Bronislaw Geremek (druhý zprava) diskutují s polským prezidentem Wojciechem Jaruzelskim (druhý zleva) a premiérem Mieczysclawem Rakowskim, 18. dubna 1989, ve Varšavě. AFP

V den 20. výročí prvních svobodných voleb v Polsku, které ukončily komunistický režim, Adam Michnik, šéfredaktor polského deníku Gazeta Wyborsza, vzpomíná na "rok 1989, jenž znamenal vítězství Polska nad jeho krutým osudem“(...). "Lidé, kteří měli do té chvíle zacpaná ústa roubíkem a byli bezmocní, mohli konečně promluvit, a celý svět je poslouchal".

Za všechny zmiňuje vůdce odborového hnutí Solidarita Lecha Walesu a komunistického generála Wojciecha Jaruzelskiho, kteří proti sobe stáli v "polsko-polské válce." „Oba pomohli Polsku k převratu v demokracii,“ míní Michnik. Výsledky prvních demokratických voleb byly známé v době, kdy jsme se „my lidé ze Solidarity“, obávaly nejvíc toho, jak zareaguje na převrat Moskva. Jaruzelski tehdy trval na tom, že komunistická strana musí uznat volby za právoplatné, a ohlásila své vlastní rozpuštění. Solidarita si uvědomovala, že se pohybuje na velmi tenkém ledě, neboť v Polsku byly stále sovětské tanky.

Podle Michnika pocta patří také papeži Janu Pavlu II. a katolické církvi, za to že sehráli „tak důležitou roli“. V roce 1989, „Poláci ukázali světu svou nejlepší tvář – statečnou a tolerantní. „Měli bychom teď zapomenout na trpkou chuť z minulosti a s ní spojené problémy, vlastní hříchy si vyčítejme jindy.

Paweł Lisicki z konzervativního polského deníku Rzeczpospolita se na druhou stranu domnívá, že posledních dvacet let by mohlo být hodnoceno i jiným způsobem, a to jako období ztráty paměti a oslabování smyslu pro občanskou povinnost. “Ti, kteří byli odpovědní za komunistické zločiny, nebyli potrestáni a kritéria dobra a zla ve veřejném životě, jakoby se rozmazala. Šéfredaktor listu Rzeczpospolita lituje toho, že místo národní hrdosti, byli Poláci vychováni k tomu, aby se styděli a měli nedůvěru v silnou národní identitu. Jedním z možných vysvětlení je, že polská nezávislost nebyla plodem vítězství nad komunismem, ale smlouvou s bývalým režimem.

Oproti Michnikovi tvrdí, že volby v roce 1989 byly svobodné pouze zčásti. Solidarita sice přesvědčivě zvítězila, ale místo co nejrychlejšího vyrvání moci z rukou komunistů se snažila entusiasmus svých stoupenců ztlumit. Lisicki však události ze 4. července 1989 nepřepisuje úplně. Uzavírá, že přece jen stojí za to si připomínat den, kdy „se Poláci dokázali sebrat a volili svobodu.“

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma