Velice drahá úspornost

„Evropa je zachráněna, občané budou platit víc“ – tak shrnuje atmosféru v Bruselu Rczespospolita poté, co Evropská komise vynesla verdikt nad úspornými rozpočtovými plány, které přijalo na dvanáct členských států a které by měly přinést úspory ve výši zhruba 300 miliard euro. Evropská rada by o nich měla diskutovat na svém zasedání 17. června.

„Perspektiva řeckého bankrotu Evropu šokovala a donutila finančně silné státy, aby přistoupily ke škrtům,“ píše polský deník. Jinde v Evropě se dosavadní úsporné plány dotkly z velké části veřejného sektoru, uvádí dále Rczespospolita. Tyto plány „vyvolají větší sociální napětí a vlnu protestů,“ varuje deník, podle nějž další postiženou zemí bude Velká Británie, která by měla úsporný plán zveřejnit 22. června. Financial Times se domnívá, že plán počítá se škrty „o 20 % většími, než jaké navrhovala ve své době labouristická vláda“.

Mezi dalšími zeměmi, které se budou muset hodně snažit, je na předním místě Španělsko. „Brusel požaduje do roku 2011 doplňková opatření [na úsporu] dalších 8 miliard euro,“ píše [El País](http:// http://www.elpais.com/articulo/portada/Bruselas/exige/Espana/concrete/ajuste/19000/millones/2011/elpepipor/20100616elpepieco_1/Tes/)na úvodní straně. Tato opatření by měla přinést další úspory k již plánovaným 11 miliardám euro. Vedle rozpočtových škrtů Brusel navíc požaduje okamžitou reformu důchodového systému a trhu práce, která měla být zveřejněna 16. června. Přes to přese všechno „to ještě nestačí,“ soudí v úvodníku El País, který vyjadřuje potěšení nad tím, že Evropská komise „neopomněla dementovat zvěsti o tom, že se chystá plán na záchranu Španělska, které v pondělí rychlostí blesku rozšířila špatně informovaná německá média.“

„Otázkou je, zdali chce Španělsko zůstat u eura,“ analyzuje El Mundo, podle nějž „Zapatero, ač se zpožděním, učinil dobré rozhodnutí: připojil se k politice velkých zemí a zavádí opatření, která nás mohou vyvést z krize a zbavit problémů, jež bychom bývali museli řešit, kdybychom požadovali záchranný plán“. V sousedním Portugalsku „nestačí nová úsporná opatření, která oznámil Lisabon, k dosažení cíle stanoveného pro rozpočtový schodek v roce 2011,“ poznamenává Público. Podle Evropské komise by země měla ušetřit o 2,5 miliard euro víc.

Evropská komise soudí, že francouzská rozpočtová politika i přes veškerou vynaloženou snahu – úsporný plán na zhruba 100 miliard euro rozložený do tří let, který mimo jiné zahrnuje i velice kontroverzní otázku zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu z 60 na 62 let – „‚nedosáhla‘ do dnešního dne cílů stanovených po dohodě s Paříží ministry financí Evropské unie,“ uvádí Le Monde. „Ostatních jedenáct zemí zahrnutých ve zprávě je posuzováno stejně,“ podotýká Le Figaro, podle nějž vzhledem k nepříznivým vyhlídkám na hospodářské oživení „Brusel raději nevíří vodu“. Situace si žádá „koordinovanou strategii cesty ven z krize, která klade důraz na růst a ozdravění rozpočtu, což se podobá kvadratuře kruhu.“

Úsporná opatření, která přijala italská vláda, Brusel naopak schválil, píše s uspokojením La Stampa, i když, jak uvádí turínský deník, opatření pobouřila regiony, které mají za to, že gró rozpočtových škrtů ponesou na svých bedrech. La Stampa dále píše, že Itálie hrozí vetem, pokud na zasedání Evropské rady 17. června nebude vzat v úvahu její koncept dluhu. Řím totiž na rozdíl od Berlína sčítá soukromý a veřejný dluh, „aby byl dluh pouze veřejný,“ poznamenává deník.

Uspokojení je i na české straně. Hospodářské noviny uvádějí, že Evropská komise označila balík opatření přijatý vládou Jana Fischera za „uspokojující“. Polská Rczespospolita pak podotýká, že úsporné plány předložila více než polovina členských států a Polsko je největší zemí, která tak neučinila. Podle deníku se tomu ale nevyhne: zvýšení věku odchodu do důchodu je stejně jako reforma sociálního pojištění zemědělců na pořadu dne.

„Přísnější pravidla pro národní rozpočty ještě nepředstavují strategii,“ poznamenává Die Zeit. „K zadluženosti je přitom třeba dvou: dlužníka a věřitele,“ pokračuje Die Zeit, přičemž zdůrazňuje, že Německo přispělo svým vývozem k tíživé situaci Řecka a Španělska. Proto přichází s návrhem: EU by měla postihovat nejen krále dluhů, ale rovněž státy s příliš vysokým obchodním přebytkem.

To je jeden z důvodů, proč Tagesspiegeldoporučuje vládě Angely Merkelové, aby „se konečně začala starat o tuzemskou spotřebu,“ pokud „chce zajistit stabilitu eura“. „K růstu spotřeby ale tak rychle nedojde, neboť Němci si utahují opasky z obavy ze ztráty sociálního postavení,“ soudí Der Spiegel, který cituje studii, podle níž německá střední třída slábne: zatímco v roce 2000 k ní náleželo 66 % Němců, dnes je to pouze 60 %.

Názor

Politika malé země

Doposud „tyranie malých zemí Evropské unii dobře sloužila“. V makroekonomice je ovšem kontraproduktivní, upozorňuje ve Financial TimesWolfgang Munchau. Mnohé politiky a ekonomy znepokojuje německá „posedlost“ úsporností, podotýká Munchau, podle nějž je Francie, která tuto tendenci považuje za cestu vedoucí k recesi, podle všeho jedinou zemí „s mentalitou velké země“. Novinář soudí, že mentalita malé země nutí Brusel a Frankfurt, sídlo Evropské centrální banky, popírat důležitost růstu, který považují za čistě strukturální problém. Současná strategie Bruselu se potýká se dvěma problémy: orientuje se víc na hospodářskou soutěž než na růst a chybí jí makroekonomická koordinace mezi členskými státy EU, čímž je ohrožen boj proti zadluženosti.