Vyberte si jazyk
Je to jméno, které slýcháváme spíše z úst filozofů, kteří většinou vycházejí ze svého ústraní vždy, když mají potřebu bránit nesmrtelný mýtus evropské vzdělávací politiky Wilhelma von Humboldta*. Jakýkoliv pokus o reformu vzdělávacího systému vidí jako vyjádření nenávisti vůči dílu tohoto slavného lingvisty a filosofa a ohrožení univerzity jako místa, kde je stále možné poznat svět skrze prostou lásku k vědění. Tito filosofičtí mluvkové nás neustále varují před zištným myšlením a rizikem redukování univerzity na prosté místo pro výuku. Neustále upozorňují na strašidlo v podobě anglosaského modelu. Tato koncepce je považována za „neustálé ohrožení univerzity.“
Školné motivuje studenty k větší píli
Prozatím jsme svědky zejména okupování aul, agitování v přeplněných přednáškových sálech a přílivu německých studentů, o které pečuje rakouská vláda. Finanční tlaky na univerzity, které prohlubuje snaha o udržení naprosto překonaného ideálu, v současné době hrozí rakouskému univerzitnímu systému zničením. Požadavky studentů dobře vystihuje jeden slogan vylepený během okupace hlavní auly na Vídeňské univerzitě: „vzdělání zdarma pro všechny.“ Avšak jestliže je vzdělání potřebou všech, je zapotřebí někoho, kdo jej zaplatí. Je tedy nezbytné něco jiného, před čímž se třesou stoupenci elitářského modelu: ekonomický přístup k debatě.
Ekonomický přístup, nahlížený často s nedůvěrou, neznamená pouze rozšíření konceptu racionalizace. Jedná se též o to, co nejlépe rozdělit omezené zdroje, vhodně nastavit motivační systém a vzít v úvahu individuální zájmy studentů, kteří potřebují sociální spravedlnost.
Půjčky studentům
Rakousko platí za vysoké školství více než je průměr zemí OECD a rovněž více než většina evropských zemí. To, co chybí, jsou soukromé zdroje financování, které v Rakousku zmizely spolu se zrušením poplatků za zápis [v roce 2008. Byly zavedeny v roce 2000]. Mohli bychom se domnívat, že jsme tak ukončili poslední sociální nespravedlnost. Ale podívejme se na data zblízka, počet studentů podstatně vzrostl [mezi léty 2000 a 2008] navzdory zápisnému.
Je tu přece jen něco, co zrušení univerzitních poplatků nezměnilo: v Rakousku více než kde jinde závisí úspěch studentů ve škole na jejich ekonomickém a sociálním zázemí. Tyto sociální bariéry by však mohly být kompenzovány veřejným systémem studentských půjček. Je překvapující vidět, že o tomto mechanismu, který přijala řada evropských zemí, se v Rakousku nikdy ani nediskutovalo. Systém půjček skutečně představuje všechny výhody, které studenti dnes požadují: odděluje jejich touhu po vzdělání od výše příjmů jejich rodičů, umožňuje jim soustředit se na studium, aniž by si museli hledat špatně placené brigády na pokrytí živobytí a umožňuje náklady rozdělit do delšího časového úseku.
Je naléhavé demystifikovat rakouskou univerzitu, vyjasnit systém pobídek a najít vyrovnaný program financování. I ti nejhorlivější obránci Humboldta by měli pochopit, že tato racionalizace univerzity není vyjádřením „uzavřeného ducha“, ale základem pro moderní vzdělávací systém odpovídající své době.
* Wilhelma von Humboldta (1767-1865) založil Humboldtovu univerzitu v Berlíně.
