Vyberte si jazyk
Evropská unie usiluje o znovuzavedení vízové povinnosti pro státy západního Balkánu. Šest členských zemí v čele s Německem a Francií žádají posílení kontrol migrace ze Srbska, Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Černé hory a Albánie. Nelíbí se jim, že azyl nedostávají lidé, kteří jej opravdu potřebují.
Jednou ze zemí usilující o znovuzavedení víz je Švédsko, které od začátku roku přijalo 34 tisíc žadatelů o azyl, z nichž jen něco přes pět tisíc tvoří Syřané, kteří přicházejí zejména přes státy bývalé Jugoslávie. Politická snaha o zamezení přílivu přistěhovalců, jež zastává středopravicová vláda, rozděluje švédský tisk.
Liberální deník Dagens Nyheter se všímá toho, že za posledních osm měsíců „daleko více žadatelů o azyl přichází ze Srbska, Bosny a Hercegoviny a Albánie, tedy ze zemí, odkud občané mohou vycestovat do EU bez vízové povinnosti než ze Sýrie, kde zuří občanská válka.” Deník dále vysvětluje, že
„do Evropy cestují zejména balkánští Romové, kteří jsou ve své zemi diskriminovaní. Podmínky k legálnímu pobytu ve Švédsku, čili získání statutu uprchlíka, však splňuje pouze jedno procento z nich […] Vytváření překážek pro Romy by mohlo působit cynicky [...] Přednost ale musejí dostat lidé, kteří prchají z válečných konfliktů v Sýrii a Afghanistánu.
Newsletter v češtině
Možná, že by se našla lepší řešení. Pro Evropskou unii je ale důležité vyžadovat a přispívat k sociální rovnosti, hlavně v případě Romů. Srbsko, Albánie a Bosna a Hercegovina jsou kandidáti na vstup do EU. Je to způsob, jak na tyto státy zatlačit, aby romskou otázku začaly řešit.
Deník Aftonbladet podtrhuje, že „zrušení vízové povinnosti zemím bývalé Jugoslávie v roce 2009 a 2010 bylo přínosné”. Pro deník, který se historicky kloní k sociální demokracii, znamenala:
„možnost cestovat v rámci EU „poskytnutí svobody, ale byl to také důležitý politický signál. Země západního Balkánu jsou součástí Evropy a v Evropské unii jsou vítáni. Je tedy alarmující, že [švédský] ministr pro přistěhovalectví Tobias Billström nyní zvažuje znovu zavedení vízové povinnosti.
Švédský ministr zahraničních věcí Carl Bildt měl naprostou pravdu, když v souvislosti s vízy minulý týden prohlásil: „Tyto druhy signálů posilují nacionalismus na Balkáně a to není v našem zájmu.” Přestože editoriály deníku Aftonbladet dávají Bildtovi za pravdu jen málokdy, v tomhle případě s ministrem souhlasí, poněvadž „on ví, o čem mluví. Billström by měl začít poslouchat.”
