Vyberte si jazyk
Narcistické a dětinské „Já! Já! Já!“ by se často dalo označit jako charakteristický rys kampaně euroskeptiků proti Evropské unii a jejím vybočením z dráhy, která v poslední době zaplavila britský tisk.
To bude pokračovat i v roce 2016 a my si tak můžeme být jisti, že britské referendum o vystoupení z EU se do její historie zapíše jako významná událost. Termín hlasování, které podle většiny expertů nastane v červnu, či na podzim, závisí na dalších evropsky významných událostech, a jejichž průběh také ovlivní.
6 otázek pro rok 2016 určí budoucnost EU. Všechny budou ovlivněny, či ovlivní, britské referendum. Tady jsou:
Je možné vrátit naději bezmála 23 milionům nezaměstnaných v Evropské unii, z čehož 17,2 milionu je z 19 zemí nacházejících se v eurozóně?
Zatímco ve Spojených státech amerických a ve Velké Británii počet nezaměstnaných v roce 2015 prudce klesl, v eurozóně byl pokles výrazně pomalejší. Právě proto v roce 2015 značně posílily extremistické a protievropské politické strany (např. Národní fronta ve Francii či Liga Severu za nezávislost Padánie v Itálii). I když hospodářská obnova přichází, ve většině zemí eurozóny je spíše zanedbatelná, navzdory nižším cenám energie. Kdyby bylo možné urychlit hospodářskou obnovu (vytvořit více pracovních pozic a ještě více zvýšit životní úroveň), důvěra v EU a globalizaci by se mohla znovu začít obnovovat.
Jsou evropské země schopné důstojné a spořádané spolupráce na zvládnutí utečenecké krize?
V roce 2015 byla ztráta důvěry v EU nejvíce zapříčiněna přelétavým postojem národních vlád a EU k masivnímu příchodu migrantů ze Sýrie a dalších válečných zón. Evropská unie se ukázala schopná asi jako Keystoneští strážníci (němé grotesky o neschopné policejní jednotce) a spolupracovala s ostatními asi jako Kevin Pietersen (hráč kriketu za anglické národní družstvo, známý pro svůj individualismus, který nakonec zapříčinil jeho vyloučení z týmu). Pokud se jejich chování v roce 2016 nezmění (zajištění kontroly společných hranic a vznik výkonných řídících center, konec škudlení na počtu přijatých emigrantů a jejich registraci), pravděpodobnost nové krize a vzrůstající individualita států bude o to vyšší.
Mohou vojenské složky a evropské informační a bezpečnostní služby účinně spolupracovat na kontrole oblasti Středozemního moře a potírání činnosti Islámského státu?
Nehody utečenců pokoušejících se překonat Středozemní moře na najatých kocábkách od trafikantů, které často končí tragicky, a listopadové teroristické atentáty v Paříži, přesvědčily námořní a bezpečnostní složky o tom, že jejich spolupráce je klíčová. V tomto okamžiku se námořní loďstvo z několika zemí (pod vedením Itálie, a s účastí Velké Británie) snaží najít způsob, jak bojovat proti obchodování s lidmi a učinit Středozemní moře bezpečnější. Atentáty v Paříži jasně ukázaly, že takzvané účinné sdílení informací v prostoru Schengenu bylo pouhé plácání do větru. Nový rok bude příležitostí k podrobnému otestování způsobu, jakým tyto formy spolupráce mohou být posíleny. Zkouškou projde i vojenská spolupráce s Irákem a Sýrií, která je často citována v novinových titulcích.
Je Evropa schopna prokázat více flexibility a vůle pro udržení Velké Británie v EU?
Odpovědi na tři předcházející otázky do velké míry ovlivní výsledek britského hlasování. Unie, která nabízí ekonomický růst a která je schopná bližší a účinnější spolupráce se voličům „líbí více“. Britové nechtějí, aby byla EU perfektní, ale očekávají, že bude schopná se poučit z vlastních chyb, a zlepšovat se. Nejsilnější argument Britů, kteří si přejí odejít z EU, je tvrzení, že Unie není schopná reformy a „sebezlepšování“. Nejlepším způsobem, jak tento argument vyvrátit, je prokázat jeho neplatnost. V několika měsících, které do hlasování zbývají, to nebude snadný úkol, i proto by měla Británie prokázat v požadavcích na EU jistou flexibilitu. To neznamená, že je nutné vzdát se základních hodnot EU, jako například práva volného pohybu osob; šlo by spíše o reformaci a neodmyslitelný vývoj EU. Pokud by VB opustila EU, dramaticky by to ovlivnilo veškerou spolupráci v EU a posílilo extrémistické politické strany.
Zůstane Evropa věrná své politice týkající se Ukrajiny a Ruska?
Tlak vyvolaný válkou s Islámským státem a záměrem některých společností znovu obchodovat s Ruskem bude v roce 2016 stoupat, a některé země a jejich vlády budou tak zřejmě donuceny změnit své stanovisko k Ukrajině. Mohly by si říci: Krym je nyní součástí Ruska, východ Ukrajiny zůstává nestabilní, tak proč nenechat Rusko poupravit hranice? Tuto změnu nesmí Evropská unie v žádném případě povolit. Pokud nezajistí nedotknutelnost hranic suverénních států a pokud bude přihlížet násilnému překreslování hranic, k čemu je nám tedy dobrá? Pokud lze s právním státem obchodovat, nelze mluvit o právu. Bylo zvykem, že EU vystupovala především jako tzv. „soft power“, tedy jemná síla. Pokud zradí Ukrajinu, proti hrubé síle v Evropě už nezbyde opravdu nic jiného než „jemnost“.
Bude posledních pár let Angely Merkelové ve funkci ve znamení odvahy?
Všichni Evropané vědí, že nejdůležitějším vůdcem v Německu je kancléřka Merkelová. Je ale vůdcem ostýchavým, svůj charakter ukázala pouze na sankcích Rusku a uprchlické krizi. Díky těmto dvěma rozhodnutím se jí v Německu dostalo politické podpory. Její mandát se neúprosně chýlí ke konci, a pro kancléřku je nejvyšší čas udělat ze svých vzácných odvážných rozhodnutí pravidlo. Pokud je někdo schopný změnit EU a celkový pohled na ni, je to právě Angela Merkelová. A právě tento čas nastal.
