Vyberte si jazyk
Našla Evropská komise prostředek, jak odblokovat ožehavé téma GMO? Evropský kontinent, který není geneticky modifikovaným plodinám právě nakloněn, jich pěstuje pouze 100 000 hektarů oproti 134 milionům ve zbytku světa. A prezident Evropské komise José Manuel Barroso nikdy nezakrýval, že bych chtěl s touto výjimkou skoncovat.
Brusel zvažuje možnost dát státům větší svobodu v tom smyslu, že by mohly zakázat pěstování GMO na svém území, ač je na evropské úrovni povoleno. Na oplátku země, které se staví vůči biotechnologiím negativně, by měly přestat blokovat schvalování nových transgenetických odrůd. Konkrétnější návrh by měl během července předložit eurokomisař pro zdraví John Dalli. Poté ho musí schválit Evropská rada a Evropský parlament. Francie ale požádala, aby se o tématu hovořilo už v pátek 11. června na zasedání rady pro životní prostředí v Lucembursku.
O jakých krocích se konkrétně uvažuje? Dalli by chtěl upravit současnou legislativu tak, aby státy měly možnost zakázat GMO a přitom nebyly nuceny zavádět ochrannou doložku. Zavedla by se pouze doložka o změně („opt-out“), na niž by se vlády mohly odvolat, pokud by chtěly zakázat pěstování toho či onoho GMO, aniž by přitom musely své rozhodnutí zvláštním způsobem odůvodňovat. Cíl je jasný: zachovat současný evropský systém povolující pěstování GMO a zároveň dát členským státům větší nezávislost, jmenovitě politickou. V současnosti totiž musí být ochranné doložky zdůvodněny zdravotními nebo environmentálními důvody. Pokud takto zdůvodněny nejsou, hrozí Evropské unii žaloba ze strany Světové obchodní organizace (WTO).
V březnu schválilo kolegium evropských komisařů pěstování bramborové odrůdy Amflora. Jedná se o druhé evropské povolení po kukuřici MON 810 firmy Monsanto, které ukončilo dlouhodobou blokádu. Tento krok ostře kritizují ochránci životního prostředí. Dalli přislíbil, že do léta svou představu evropské legislativy upřesní. Eurokraté upozorňují, že současný právní rámec nebránil osmi zemím, jmenovitě Francii, Rakousku, Německu nebo Maďarsku, aby se odvolaly na ochrannou doložku a postavily se proti pěstování té či oné geneticky modifikované plodiny na svém území. Ve čtyřech případech se Komise pokoušela o zrušení těchto zákazů, jejichž vědeckou pravoplatnost zpochybňuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), ale státy se postavily na odpor.
Nový přístup se pokouší kombinovat úpravu současného právního rámce s novým návrhem na koexistenci geneticky modifikovaných a nemodifikovaných plodin. Evropská komise chce snížit dopady reformy na vnitřní trh: komercializace a obchod s GMO produkty nebude smět být omezován, neboť „opt-out“ doložka se váže pouze na pěstování plodin. „Volný obchod s povolenými semeny GMO (…) nesmí být v rámci vnitřního trhu omezen žádnými překážkami,“ uvádějí dokumenty Evropské komise, která neuvažuje o tom, že by evropský úřad EFSA, který čelí ostrým kritikám, podrobila reorganizaci.
Paříž například požaduje, aby nové návrhy nekolidovaly s plánem na hlubší revizi procesu vydávání povolení a fungování EFSA, který členské státy jednohlasně schválily během francouzského předsednictví na konci roku 2008. Francouzské ministerstvo zemědělství se staví proti uplatnění principu subsidiarity na pěstování GMO, který by mohl způsobit výkyvy v hospodářské soutěži. Ministerstvo životního prostředí pak zdůrazňuje cíl, který je podstatou ochranné doložky: jistotu pěstování bez rizika kontaminace.
Arnaud Apoteker z Greenpeace France soudí, že se za „svůdností“ těchto návrhů skrývá past: „Právní text se nijak netají tím, že cílem je urychlit vydávání povolení. Avšak proces posuzování GMO neprobíhá v současné době uspokojivým způsobem.“
Pro Jamese Borela, výkonného viceprezidenta americké agrochemické skupiny DuPont, představuje návrh Bruselu „velký krok vpřed,“ i když není „ideální“. Na stole komisaře Dalliho už leží tři žádosti o povolení: pro kukuřici BT 11 švýcarské skupiny Syngenta, BT 1507 americké skupiny Pioneer (pobočka skupiny DuPont) a MON 810 americké firmy Monsanto, která žádá o prodloužení povolení.
