Úspora jako způsob života

Estonci, v pořadí zatím poslední členové eurozóny, přijali za svou politiku úsporných opatření, s níž spravují veřejné finance i svůj osobní život. Do té míry, že se pro ně často stává otázkou národní hrdosti.

Zveřejněno dne 13 září 2012

Výraz „austerity“ (úsporná opatření) začíná být součástí estonského slovníku. Mluví se o něm a lze ho zaslechnout čím dál častěji. Slovník Merriam-Webster jej dokonce vyhlásil slovem roku. V estonštině má šedý odstín a příchuť chudoby. V hloubi našeho mozku si ho spojujeme s románem Očista [spisovatelky finsko-estonského původu] Sofi Oksanenové. Pokud se ale na věc podíváme z pozitivního hlediska, mohla by se „úsporná opatření“ stát estonskou Nokií. Jsou součástí našeho kulturního a náboženského pohledu na svět, ale i našeho každodenního života.

V estonské literatuře se v tomto směru proslavila postava novely Mihkela Mutta Prameny života: Tuuli Botiková je „pracovitá, šetrná a pečlivá“. Ale úsporně žít může být náročnější než o tom mluvit.

Jak Estonci praktikují úspornost? Mladé dívky odjíždějí pracovat jako servírky do Londýna. Vydělají si tam docela slušné peníze, ale žijí jako myšky v pokojíku po třech. Muži odjíždějí do Finska za prací na stavbě. Na cestu si s sebou berou batoh zásob na týden – salám, sýr, instantní polévky a plechovky s pivem – a za sebou zanechávají jen plné odpadkové koše a zápach. Symfonický orchestr odjíždí na koncert do zahraničí a hudebníci si s sebou berou tašky sandvičů. Kapesné utrácejí za knihy. „Austerity“ je tvrdá.

Může být ale i přínosná. Estonsko se prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu zavázalo pomoci potřebným (rozuměj rozhazovačným) členským státům Unie ve výši 1,3 miliard eur plynoucích z kapes našich daňových poplatníků. „Tato preferenční částka zohledňuje naši chudobu a v roce 2023 bude revidována,“ lze se dočíst na stránkách ERR [estonský estonská veřejnoprávní readiotelevizní společnost]. Což jinými slovy znamená, že kdybychom nežili tak úsporně, bylo by to ještě horší.

Newsletter v češtině

Prezident Toomas Endrick Ilves se obořil na amerického ekonoma Paula Krugmana a vyčetl mu, že dostatečně nevychválil růst estonské ekonomiky. Aby ušetřil, poslal vzkaz ze svého účtu na Twitteru. Následně se Ilvese na téma úsporná opatření vyptával v rozhovoru renomovaný novinář CNN Fareed Zakaria. O úspornosti v naší zemi se tak svět mohl dozvědět od našeho prezidenta. Mnozí z těch, kdo o ní hovoří, patří k lidem, kteří v Evropě nebo ve své zemi vydělávají nejvíce.

Dalo by se říci, že „austerity“ je pro Estonce stavem duševního a fyzického zdraví, který dobře znají. V průběhu našich dějin jsme si s ním navykli žít. Projekt, který v roce 2005 zahájila Reformní strana a který měl Estonsko vystřelit během patnácti let mezi nejbohatší státy Evropy nevyšel z důvodu hospodářské krize. Strana si proto zvolila jiný cíl: nejprve zařadit zemi mezi státy nejdůsledněji respektující úsporná opatření v rámci Evropy a následně obhájit titul šampiona politiky úsporných opatření i na celosvětové úrovni. Pro politické špičky je to každopádně zajímavější cíl než znuděně vládnout Estonsku.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma