Ať Řecko padne, zachraňme ECB!

V současné době stále ještě nelze vyloučit platební neschopnost Řecka, která by mohla ohrozit i Evropskou centrální banku. Aby mohlo být toto riziko vyloučeno, musejí členské státy bance poskytnout finanční prostředky a záruky, soudí americký ekonom Melvyn Krauss.

Zveřejněno dne 2 února 2012 v 16:06

Evropská centrální banka (ECB) je vystavena vysokým rizikům, protože má v držení značné množství řeckých státních dluhopisů. Mnohem větší, než si představují trhy a než jsme si měli možnost přečíst v hospodářském tisku (možná dokonce až 100 miliard euro). Měna státu, jehož centrální banka je smrtelně zasažena, má pramálo šancí na přežití.

Atény si to velmi dobře uvědomují a s chutí na tuto notu hrají. Proč by Evropa měla dávat řeckým politikům, kteří zcela očividně nemají zájem zavést žádné reformy hodné tohoto označení, do ruky zbraň, která se může obrátit pro ní samotné? Je třeba chránit ECB, a to hned!

Zajisté, tento vklad v podobě garancí by znamenal zvýšení rizika pro daňového poplatníka a to je právě to, co vysvětluje určitou strnulost evropských představitelů. Ale musejí si uvědomit, že pokud vytrhnou tuto hrozbu z rukou svých vyděračů, riziko jejího naplnění se sníží. Pokud řečtí politici uvidí, že jejich nečestná hra nefunguje, možná změní tón a budou se skutečně snažit provést opravdové reformy.

Evropský daňový poplatník tak uzavře dobrý obchod: zmiňovaný příspěvek v podobě vyšších garancí sníží riziko platební neschopnosti. Prevence je vždy lepší než léčba.

Nechat padnout Řecko kvůli záchraně jiných států

Vložení vyšších částek do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), stálého záchranného fondu [který začne fungovat 1. července], naopak umožní peníze ušetřit. A zrovna tak, ze stejných důvodů, povede nakonec k úspoře finančních prostředků i poskytnutí mnohem vyšších peněžních záruk na ochranu ECB. Ostatně to, co nazýváme „příslibem navýšení výdajů“, automaticky neznamená, že budou tyto částky skutečně utraceny.

Němci chtějí Řecko vyloučit z eurozóny, ať už zkrachuje, či nikoliv, a chtějí získat čas na podporu Itálie a Španělska, aby byly tyto dvě země schopné ustát turbulence, které by odchod Řecka vyvolal. Právě to by však mohlo uspíšit řeckou platební neschopnost. Je to něco jako včela, která je těsně před svou smrtí schopna uštědřit smrtelné bodnutí.

Evropští političtí představitelé si nemohou dovolit riziko, že se Řecko cítící brzké vyloučení z eurozóny zachová jako ona umírající včela a v posledním útoku vyhlásí úpadek. Před tímto „smrtícím bodnutím“ musejí ECB ochránit.

Do hry vstupuje též Mezinárodní měnový fond (MMF). Čím více se bude Evropa chránit, tím menší je pravděpodobnost intervence MMF a jeho doplňkového příspěvku do záchranného fondu. Evropští představitelé váhají, zda mají MMF požádat o vyšší příspěvek. Ale pro ECB je to nebezpečná hra. Pokud se MMF rozhodne další prostředky neposkytnout, bude ECB v případě [řeckého] bankrotu vystavena velkému nebezpečí. Je lepší učinit ochranná opatření a nechat MMF, aby hrál své karty, jak je mu libo.

Největší hrozbou: spor o ztráty

Faktorem, který má potenciál spustit bankrot Řecka nejrychleji, by mohl být spor o ztráty, s nimiž by se museli vypořádat soukromí investoři držící řecké obligace, pokud by musel být fond na záchranu Řecka použit.

Ale bezpochyby ani dohoda na odvrácení platební neschopnosti stačit nebude. „Haircut“ [umazání dluhu v držení soukromých věřitelů] bude tak významný, že jej ratingové agentury nebudou moci označit za „dobrovolný“ a budou tedy dávat hlasitě najevo, že se jedná o určitou formu platební neschopnosti. Nikdo neví, co se stane [mohlo by to spustit mechanismy odškodnění držitelů dluhu a ztrátu garancí ECB pro banky]. Ochrana ECB je naprostou prioritou v této atmosféře nejistoty.

Až do této chvíle téměř všechny pokusy evropských představitelů selhaly. To vysvětluje, proč tato krize stále trvá. Možná, že teď mají poslední šanci. Pokud nebudou ECB bránit efektivněji, je možné, že pro ni i pro euro bude nakonec pozdě. ECB musí mít možnost využívat daňové příjmy. Nadešel čas poskytnout ECB garance.

Fiskální pakt

EU v bludném kruhu

Fiskální pakt je velkým rozčarováním. Pro EU se stal „záminkou k tomu, aby nebudovala politickou unii založenou na solidaritě,“lituje Gazeta Wyborcza. Přední varšavský deník v komentáři nedávného evropského summitu věnuje velký prostor nepopulární myšlence Německa vyslat do Řecka výměnou za finanční pomoc zvláštního komisaře eurozóny pro rozpočet.

„Myšlenka ‚řeckého dozorčího‘ nemá šanci na úspěch, nicméně poukazuje na to, že krize podsouvá řešení, která Unii podrývají namísto toho, aby ji politicky sjednocovala,“ píše polský deník a ptá se, co se stalo s „novým Marshallovým plánem“ pro Atény, který byl oznámen v červnu 2011 a měl podpořit vytváření pracovních míst a školení nezaměstnaných.

„Případ malého Řecka, kterému mocná měnová unie nedokázala pomoci, diskredituje eurozónu v očích investorů. Fiskální dohoda na tom nic nezmění,“ uzavírá Gazeta Wyborcza.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma