Bankovní unie je halucinace

Ať už zplodí unijní lídři na čtvrtečním summitu cokoli, určitě to nebude bankovní unie, o níž hovoří už několik měsíců. Tuto unii totiž měly tvořit čtyři prvky: jednotný bankovní dohled, systém pojištění vkladů, společná pravidla pro zavírání nesolventních finančních domů a jednotná regulace nadnárodních bank. V nejlepším případě se podaří realizovat jen první z nich, ale i to je vysoce nepravděpodobné. A i kdyby došlo k zavedení evropského dohledu nad bankami, bylo by velice přehnané nazývat jej „unií“.

Promarněná šance

Bankovní unie se měla zavéstpřed takovými deseti či patnácti lety. Už dlouho máme to, co odpovídá jednotnému finančnímu trhu: evropské banky fungují přes hranice, investoři kupují dluhopisy jiných států a občané si otevírají účty v jiných členských zemích. Finanční hlídací pes jako jediný funguje na národní úrovni. Velké banky jsou proto v Evropě regulovány méně než ve Spojených státech. Ještě horší je však to, že EU chybí ochranná regulace ve stylu kapitoly 11 [amerického zákona o bankrotech], která by umožnila zvládnout bankroty velkého rozsahu.

Vytvoření užší unie opět brání národní zájmy. Německo nechce, aby se jednotný bankovní dohled míchal do věcí místních Sparkassen [regionálních spořitelen]. Společné regulaci by se ráda vyhnula i Francie, zvlášť v otázce tzv. požadovaného kapitálu. Nizozemsko pro změnu nechce platit za systém pojištění vkladů. Největším odpůrcem bankovní unie je však Británie, která se obává smrtícího útoku na londýnské City, finanční srdce Evropy a hlavní tahoun britské ekonomiky. David Cameron na summit přijede s vetem v kapse.

Bankovní unie měla být krokem vstříc hospodářskému oživení Evropy. Místo toho budeme svědky dalšího summitu politické bezradnosti. Ta je o to trapnější, že k ní dojde jen chvíli poté, co si zástupci EU převzali v Oslu Nobelovu cenu za mír.

Bankovní unie eurozóny

Ovšem neschopnost dosáhnout unijního kompromisu bude mít jeden významný důsledek: bankovní dohled si vytvoří jen státy eurozóny.

Jestliže summit 27 členských států skončí fiaskem, 18 z nich zřejmě dostane jasný mandát pokračovat v užší integraci mezi sebou. Na přetřes se ostatně dostal i návrh na vytvoření zvláštního rozpočtu pro eurozónu.

Vyjednávání

Švédsko a Česko by mohly zůstat mimo

Švédsko, druhé největší bankovní centrum v zemích mimo eurozónu, se patrně připojí k Británii a nestane se součástí bankovní unie. Má pocit, že v ní budou mít nečlenové eurozóny budou mít jen velmi omezená práva. “Británie v něm získává milosrdného spojence v urputném naléhání, aby Evropská centrální banka neměla dominantní roli na nastavení technických pravidel v EU, jakmile převezme odpovědnost nad bankovním dohledem”, píše deník Financial Times.

Česká vláda rovněž hrozí vetem bankovní unie, má námitky k udělení bankovního dohledu ECB. Většina českých bank jsou pobočky bank v eurozóně a premiér Petr Nečas chce zajistit, aby se ziskové a zdravé české banky nestaly jen pokladnou bank v eurozóně. “Buď přijmou státy EU speciální deklaraci navrženou Českem, nebo evropská bankovní unie, která má pomoci vyřešit krizi v eurozóně, nevznikne,” citovaly Hospodářské noviny ministra financí Miroslava Kalouska.