Banky? Jaké banky?

Březen by měl být měsícem rozhodování. Evropští představitelé si naplánovali už tři summity. První se bude konat tento pátek v Bruselu. Angela Merkelová, Nicolas Sarkozy a jejich protějšci ze sedmnácti zemí eurozóny chtějí překonat krizi. Diskutovat se bude o navýšení evropských fondů na podporu oslabených zemí a o rozpočtových pravidlech, která budou muset státy nyní uplatňovat. A zapomenout nesmíme ani na oblíbené téma Angely Merkelové, pakt konkurenceschopnosti.

Na programu debaty bude chybět pouze jedno téma: zranitelnost bank. Evropští političtí představitelé působí dojmem, že tato krize je už dlouhou dobu záležitostí státu, jmenovitě pak okrajových států eurozóny, jako je Řecko, Portugalsko a Irsko.

***Přečtěte si celý článek o Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung***

Pohled z Polska

Proti paktu konkurenceschopnosti je levice i pravice

„Evropská vzpoura proti Německu,“ hlásá listDziennik Gazeta Prawna v narážce na nesouhlas evropských konzervativců i socialistů s paktem konkurenceschopnosti, který je výplodem německo-francouzského tandemu. „Pět dní před klíčovou schůzí lídrů eurozóny se dvojici Merkelová-Sarkozy nedaří zajistit paktu politickou podporu,“ píše varšavský deník. Středo-pravicová Evropská lidová strana (EPP), jejíž vedení se sešlo 4. března v Helsinkách, i Strana evropských sociálních demokratů (která ve stejný den rokovala v Aténách) mají k paktu vážné výhrady. EPP ve svétiskové zprávě uvádí, že nedovolí, aby došlo ke „germanizaci” ekonomik členských států, zatímco socialistépohrozili blokádou Bruselu během summitu 11. března. Řecký premiér Jorgos Papandreu, který hovořil jménem devíti levicově orientovaných evropských lídrů, navrhuje místo úsporných opatření vyžadovaných paktem zavedení 0,05% daně z finančních transakcí a zvýšení veřejných výdajů o 10,9 % během příštích pěti let, což by vytvořilo 8 milionů nových pracovních míst. S ohledem na tak silnou opozici “se zmírnění alespoň některých ustanovení paktu zdá nevyhnutelné,” uzavírá Dziennik Gazeta Prawna.