Vyberte si jazyk
„Měla by se Evropa po neúspěchu s Čínou na kodaňské konferenci OSN o klimatu smířit i se svou bezvýznamností v očích Spojených států?,“ ptá se Le Figaro den poté, co Barack Obama oznámil svou neúčast na plánovaném jarním summitu EU-USA. Jisté je, dodává Wall Street Journal, že „postavení Evropy na světové scéně nebylo poslední dobou zrovna skvělé“. Není divu, že Spojené státy jsou už „unaveny hádkami mezi evropskými lídry, jak vyznívá z nabubřelého tónu amerického prohlášení o neúčasti Obamy na příštím summitu EU-USA,“ píše Süddeutsche Zeitung, který dále poznamenává, že Washington nebude o novém bilaterálním summitu uvažovat do té doby, dokud se Evropané nedohodnou na tom, kdo má jaké kompetence. „To, že Američané obhajují Obamovu nepřítomnost a ohánějí se při tom právě Lisabonskou smlouvou, nepostrádá jistou ironii. Během posledních deseti let, kdy Evropané diskutovali o reformě, totiž často zazníval následující argument: chceme-li být ve světě slyšet, musíme mluvit jedním hlasem. Lisabonská smlouva sice vešla v platnost, nicméně místo jednoho hlasu má EU hned čtyři – minimálně! Je pochopitelné, že tyhle podivné vnitroevropské změny už Američanům nejsou po chuti,“ zdůrazňuje německý deník.
Příliš mnoho předsedů
Jak také uvádí Wall Street Journal, Unie má nyní „přebytek předsedů: je tu předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a rotující předsednictví EU, které v současnosti připadá na Španělsko“. Obama se rozhodl správně, soudí redaktorka Ilana Bet Elová v listuThe Guardian, podle níž je od té doby, co byla ratifikována Lisabonská smlouva, „Brusel zahleděn jen do sebe a do svých institucí“. Množí se interní dohady o tom, „kdo má co podle nových pravidel dělat“ a členské státy „se rovněž zabývají jen samy sebou: Velká Británie vede vyšetřování kolem Iráku, Francouze zaměstnává debata o národní identitě a Itálie řeší Berlusconiho skandály.“ Kolega Bet Elové z The Economistk tomu ve svém blogu věnovaném Evropské unii poznamenává, že někteří američtí diplomaté „mluvili v této souvislosti o noční můře ‚vítej v Liliputu‘, kterou zažil Obama během loňské návštěvy Prahy, kam přijel na summit EU-USA postrádající jakékoliv zásadnější téma. Po konferenci si američtí představitelé stěžovali na to, že všech 27 evropských státníků vykládalo Obamovi to samé, načež se mezi sebou poprali o to, kdo bude stát při fotografování po jeho boku.“
Skrytý kompliment
Evropští představitelé by se neměli kvůli zrušení Obamovy schůzky cítit být tak dotčeni, píše v listu The Independentmírnějším tónem ředitel bruselského think tanku European Policy Centre EPC) Antonio Missiroli. Jednak proto, že summit nebude nijak zvlášť zásadní, protože „na pořadu není žádné významnější téma“ a „EU ho chtěla zorganizovat jen kvůli formě“, jednak proto, že „zrušení si lze vykládat jako určitý kompliment, i když trochu přitažený za vlasy,“ vtipkuje Gideon Rachmanve Financial Times, protože „na rozdíl od Afghánistánu, Pákistánu, Číny nebo Ruska se Obama domnívá, že Evropa je milé a klidné místo, které si nevede tak špatně“.
ŠpanělskýEl País pak uvádí,že Madrid, který si v Bruselu vyhádal výsadu hostit summit, skřípe kvůli zrušení Obamovy účasti zuby. „Patos, s jakým jsme prodali medvědí kůži“ Obamovy návštěvy Španělska ještě předtím, než jsme medvěda zabili, odhaluje blažený optimismus španělské vlády a „patetickou důvěřivost“ španělského premiéra Zapatera, který vzhledem k vážné hospodářské krizi vsadil na „zázračné účinky fotografií s Obamou coby suvenýrů“. Příčinu absence amerického prezidenta je ale třeba hledat jinde. Podle španělského deníku souvisí spíše s tím, že se prezident rozhodl v reakci na výsledky průzkumů „zahraniční politiku upozadit“ a soustředit se na ekonomiku a sociální otázky.
