Černá Hora láká boháče

Černá Hora se s odhodláním stát se členem Evropské unie snaží vylepšit si svou pověst zkorumpované země a za každou cenu přilákat zahraniční kapitál.

Zveřejněno dne 26 srpna 2010 v 15:38

„Lepší než St. Tropez,” prohlásil černohorský premiérMilo Đukanović při pohledu na jachty kotvící v této horami obklopené zátoce na východním pobřeží Jaderského moře. To je jistě trochu přehnané. Pokud však Đukanović a skupina zahraničních byznysmenů, kteří ho podporují, dosáhnou svého, přístav Tivat, který je zatím dokončen jen ze zhruba 20%, by se mohl stát novým hřištěm boháčů a hlavním klenotem v smělé snaze maličké Černé Hory pokusit se vylepšit své pošramocené image a získat tak možnost vstoupit doEvropské Unie.

Jako součást plánu, jak do země nalákat světové investory, Đukanović, který je též předsedou černohorské agentury pro podporu investicí minulý týden uvedl, že kterákoliv osoba hodlající v zemi investovat minimálně 500 000 euro, bude moci získat černohorské občanství. „Není zde místo pro průměrné investiční projekty,” prohlásil v černohorštině Đukanović během večerní oslavy dokončení první z hlavních fází stavby tohoto přístavního projektu k publiku složenému z obchodních a politických lídrů, kteří během jeho projevu spolu se svými ženami a přítelkyněmi usrkávali šampaňské. „Černá hora,” řekl premiér, „se stane jednou z nejelitnějších turistických destinací na světě.”

„Naše země je na prodej”

S populací okolo 670 000 je Černá hora, která nezávislost získala teprve v roce 2006, zemí zhruba velikosti amerického státu Connecticut. Nekonečné masy hor svažující se přímo do Jadranu ji dělají, jak jednou řekl Lord Byron, „nejkrásnějším sloučením země a moře.”

„Naše země je na prodej,” říká Vanja Ćalovićová, vedoucí organizace Mans, která v zemi sleduje korupci a spolupracuje s Transparency International. „Černá hora prodává, co se dá – nejsem si jistá, co z toho všeho nakonec bude mít.” Není sporu o tom, že Đukanovićova vláda je k investorům vstřícná. Ve snaze získat podporu pro tivatský projekt vláda snížila DPH na výrobky spojené s přístavní dopravou ze 17 na 7 procent – tah, který jiEvropská komise vytkla s tím, že je v rozporu s hospodářskou soutěží.

Propojení byznysu s politikou

Její největší společnost, KAP, továrna na hliník, která produkuje asi polovinu exportu země, byla v roce 2005 prodána ruskému miliardáři, investoru Olegu Deripaskovi, který sám je v projektu Porto Montenegro minoritním vlastníkem. Tato transakce je dodnes považována za kontroverzní. Přívrženci vlády tvrdí, že v soutěživém investičním světě musí malé země jako Černá hora udělat pro to, aby přilákaly zahraniční kapitál cokoliv. Mnozí však říkají, že nahodilé prodavačství premiéra Đukanoviće je samo o sobě odrazem nemístného míchání byznysu s politikou, které v Černé hoře napomáhá korupci a podivným obchodům.

Podle veřejných údajů je plat Đukanoviće pouhých 1 256 euro měsíčně. Kritici však již dlouho tvrdí, že premiér a ostatní parlamentní poslanci si ke svým nízkým platům přilepšují pomocí sítí externích obchodních zájmů. Dukanovič v roce 2006, kdy se dočasně vzdal premiérského křesla – avšak zůstal i nadále v parlamentu – založil vlastní realitní investiční společnost, jejíž obchodní záležitosti dnes už nevede.

Závažným problémem je stále korupce

S fyzickým dojmem, za který vděčí své téměř dva metry vysoké postavě, má Đukanović věci pevně v rukou už od roku 1991, tedy dávno před tím, než Černá Hora získala nezávislost. Během této doby zaujímal téměř vždy nějakou důležitou funkci a v premiérském křesle nyní sedí už šesté volební období. Podle zprávy protikorupčního projektu Organized Crime and Corruption Reporting Project, se Đukanović přiznává k tomu, že v 90. letech byl během války po rozpadu Jugoslávie částí společnosti obchodujícími s cigaretami. Obvinění z jakékoliv ilegální činnosti však odmítá.

Ve své zprávě pro rok 2009 o statutu černohorské žádosti o vstup do Evropské unie, Evropská komise konstatuje, že „v mnoha oblastech zůstává korupce zcela běžná a je tak i nadále vážným problémem.“ Zástupce premiéra Igor Lukšić naopak prohlásil, že vláda učinila v boji proti korupci pokrok a nedávno, ve snaze zareagovat na znepokojení Evropské unie, přijala nový akční plán.

I přesto, že dnes v zemi před bohatými cizinci rozbalují červený koberec, není Černá Hora místem, kde se peníze vydělávají lehce. Kromě rizik spojených s většinou nových evropských trhů, mohou mít potenciální investoři důvod k obavám i kvůli jejímu malému území a úzkým spojením mezi místními aktéry.

Albánie

Atény znepokojují projevy nacionalismu

Před několika dny byl v albánském městě Heimaras zabit řecký občan. „Některé internetové stránky povyšují jeho vraha na hrdinu,” vysvětluje v řeckém deníku To Ethnos Jorgos Delastik, který si stěžuje na „vyhrocené proti-řecké klima” panující v albánských médiích a „občasné zanícené výroky” albánského premiéra Saliho Berishy. Albánské nacionalistické cítění bylo podle něj posíleno nedávnýmrozhodnutím Mezinárodního soudního dvora v Haagu o uznání legality kosovské nezávislosti i přes použití zbraní. Znepokojuje ho též fakt, že rasová nesnášenlivost se spojuje s ekonomickým zájmem o řecký majetek. Nakonec též připomíná, že atmosféra násilí je posilována mnohými příběhy o tom, jak je v Řecku s Albánci špatně nakládáno.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma