Přes veškerá očekávání i názor hlavních politických stran, církevních představitelů a ekonomických aktérů hlasovalo57 % Švýcarů pro zákaz minaretů v zemi. Populistická strana Demokratická unie středu (UDC), která otázku nastolila, totiž nasbírala dostatečný počet podpisů k uspořádání lidového referenda. „Švýcarští muslimové si nezaslouží, [aby se stali obětí] tohoto nespravedlivého sankčního hlasování, za nímž stojí strach, výplody fantazie a nevědomost,“ reaguje Temps, který upřesňuje, že voliči hlasovali proti minaretům, a nikoliv proti mešitám. „Všichni voliči nejsou proti islámu, ale proti tomu, co považují za přílišné zastoupení islámu v národním životě.

Podle politologa Michaela Hermanna protestovali voliči především proti migraci a globalizaci, které „jsou vnímány jako nebezpečné pro tradiční švýcarskou identitu“. Příčinami této formy „rasismu vyplývajícího z raněné národní hrdosti“ je podle listu Tageszeitungzpochybnění bankovního tajemství, krach Swissairu, rozpad dalších symbolů švýcarské identity, stejně jako „ostudný způsob“, jakým Kaddáfí s touto zemí jednal v aféře se švýcarskými zajatci v Libyi.

Děsivé zviditelnění evropských muslimů

Důležité jsou nepřímé důsledky referenda a jeho vliv na sociální klima ve Švýcarsku,“ zdůrazňuje Neue Zürcher Zeitung,který vidí referendum jako „výpustný otvor“. Znamená to „ne“ islamistům, kteří jsou připraveni „uchýlit se k násilí.“ „Muslimské přesvědčení, jejich představa o ženách a reálně existující fanatismus vyvolaly reakci, a bylo by fatální chybou nebrat tuto nelibost vůči jinakosti na vědomí,“ píše švýcarský deník. Zmíněná nelibost není vlastní pouze Švýcarsku. „Každá evropská země má své symboly či témata, které jsou namířeny proti muslimům,“ říká v listu Guardian Tárik Ramadán. „Ve Francii je to závoj nebo burka, v Německu mešity, ve Velké Británii násilí, v Dánsku karikatury, v Holandsku homosexualita atd.

V době, kdy „evropské země a jejich obyvatelé procházejí skutečnou a hlubokou krizí identity, působí nové zviditelnění muslimů problematicky a děsivě,“ konstatuje švýcarský univerzitní profesor. „Výsledek referenda je velkým překvapením,“ poznamenává varšavská Rzeczpospolita, „protože strach a averze vůči islámu kolují mimo hlavní proud.“ „Švýcaři dali [de facto] najevo, že integrace muslimů představuje hlavní sociální a civilizační problém Evropy,“ a „tento signál nemohli vyslat jinak než prostřednictvím referenda, jehož výsledkem je zákaz podobný těm, s jakým se setkáme v netolerantních muslimských zemích“.

Posílení extrémní pravice

Libération dodává, že dosud „žádná evropská vláda nevyřešila uspokojivě vztahy s muslimským náboženstvím, přestože je nedílnou součástí evropské krajiny.“ Xenofobie a nenávist totiž nabízejí „volební zázemí populistickým uskupením, kterým se daří v celé Evropě“. „Jedná se v pořadí o čtvrtou vlnu národního populismu; první přišla po válce, druhá v omezené míře v šedesátých letech, třetí v letech osmdesátých, kdy se objevily krajní pravicové skupiny, jako francouzská Národní fronta či vlámský Vlaams Blok,“ tvrdí odborník na evropský populismus Jean-Yves Camus. „Tato uskupení, která nechtějí být ztotožňována s extrémní pravicí a ještě méně s neofašismem, hlásají ‚libertinský‘ ultraliberalismus – méně daní, méně předpisů, méně sociálních dávek – a prosazují ve jménu boje proti multikulturalismu tvrdý antimuslimský program.“

S návrhem uspořádat ve svých zemích obdobné referendum už přišla nizozemská Strana svobody Geerta Wilderse a Dánská lidová strana. Italský náměstek ministra pro infrastrukturu a dopravu Roberto Castelli z Ligy severu pak označil švýcarské referendum za „civilizační vzkaz“ a navrhl doplnit národní vlajku o symbol kříže, stvrzujícího křesťanskou identitu Itálie. Podle La Repubblica by tento typ iniciativy mohl znovu nastolit „myšlenku, že se náboženská svoboda může stát předmětem lidového hlasování. Jako kdyby se základní práva mohla řídit úsudkem majority, měnící se s dobou.“ Pokud jde o tento jev, píše Libération, „existuje pouze jedna možná strategie“: „Opřít se o dlouholeté sekulární základy a podpořit evropský islám, který zachovává věrnost své víře a přizpůsobuje se kultuře lidských práv. Švýcarsko se k němu otočilo zády, z čehož budou velice těžit fundamentalisté všeho druhu.