Pro Evropu to byl dobrý den, respektive dobrá noc. Dohoda o bankovní unii, přijatá v Bruselu ve středu 18. prosince v pozdních nočních hodinách, znamená výrazný posun v evropské integraci. I přes svou neúplnost je to krok správným směrem.

Měla by ubezpečit střadatele i trhy. Umožní konsolidaci evropského bankovního sektoru, který ještě na mnoha místech pokulhává. Po zemětřesení v roce 2008 ozdravily Spojené státy své banky rychleji. Především ale bankovní unie završila výstavbu eurozóny, jejíž krize ukázala, do jaké míry byla nestabilní a křehká.

Spolu s rozpočtovou harmonizací, evropskými fondy solidarity a zítra možná i koordinací ekonomických politik dá bankovní unie měnové unii konkrétní podobu. Už bylo načase. Tato unie se snaží rozbít vztah mezi bankovní krizí a státním dluhem. Jde o to, aby se nerozšířila nákaza, která způsobila, že katastrofálně řízené banky v Aténách, Dublinu, Madridu nebo na Kypru přivedly státy na okraj propasti a ohrozily existenci celé eurozóny.

Vítaný posun

Středeční dohodu, zrozenou z kompromisu mezi severní a jižní částí eurozóny, musí ještě schválit hlavy států a vlád Unie a odhlasovat Evropský parlament. Bankovní unie je v jejím pojetí vystavěna na dvou pilířích: bankovním dohledu a řešení bankovních krizí.

První kapitola je radikálnější a novátorštější. Národní regulátory zbavuje dohledu nad bankami a předává tuto pravomoc Evropské centrální bance (ECB), nejvýkonnější instituci EU, která tak bude přímo dohlížet na zhruba 130 rizikových bank.

Takový přesun pravomocí Unie už dlouho nezažila. Je to krok vítaný. V rámci téže měnové zóny logický. A konečně je i víc než odůvodněný: řecký, irský či španělský příklad odhalily neodpovědnost některých národních regulátorů, ne-li naprosto chybějící regulaci…

Obnova eurozóny

Kapitola týkající se řešení bankovních krizí – formou rekapitalizace nebo kontrolovaného bankrotu – je méně novátorská a poznamenaná nedůvěrou Německa vůči všemu, co se podobá „přesunu pravomocí“ v eurozóně. Možnost založit veřejný fond, který by spravovala některá z institucí EU (kandidátkou byla Komise) a který by poskytoval bankám s finančními problémy přímou pomoc, je vyloučena.

To zásadní se ale bude nadále odehrávat na poli národním. V každé zainteresované zemi bude muset bankovní sektor věnovat peníze na vytvoření fondu k řešení krizí. Tento záruční mechanismus bude zaváděn postupně a na evropské úrovni bude harmonizován až od roku 2026, kdy by měl být připraven uvolnit až 60 miliard eur.

Tímto způsobem pokračuje pomalá obnova eurozóny. Středeční dohoda provází návrat Španělska a Irska na trhy. Vše je ještě křehké, ale vyvíjí se dobrým směrem.