Neuplyne pomalu ani den, aniž bychom se nedoslechli o ukořistění nějaké lodi somálskými piráty, zajetí rukojmích a vymáhání výkupného. Jedna krátká zpráva z minulého týdne naši pozornost přece jen vzbudila: francouzští vojáci kotvící u somálského pobřeží hlídají francouzské rybářské lodě před útoky pirátů. Zhruba tucet lodí v oblasti loví tuňáky.
Nabízí se tedy jedna otázka: co vlastně dělají francouzští rybáři u somálského pobřeží?
Evropská unie sice snížila kvóty pro rybolov, omezující množství vylovených ryb, neomezila však počet rybářských flotil, které dostávají evropskou podporu.Vzhledem k omezení kvót zůstává kapacita rybářských lodí nevyužitá. Tedy ne tak docela. Supermoderní rybářské flotily z Evropy, Ruska, Číny, Japonska a několika dalších zemí loví až do vyčerpání samotných zdrojů ve všech oceánech a dokonce i ve výsostných vodách afrických zemí bez ohledu na místní rybáře. Mnoho zemí, včetně Evropské unie, totiž zakoupilo od řady chudých afrických zemí právo na rybolov v zóně až 200 námořních mil od jejich pobřeží. EU pak tyto práva za sníženou cenu prodává svým rybářům. K tomu přidejme ohromnou flotilu nelegálních rybářských lodí, které počtem převyšují ty, které se plaví pod evropskými vlajkami.
I po zaplacení práv na rybolov, má místní populace možnost tyto peníze spatřit jen zřídkakdy. Často končí v kapsách zkorumpovaných elit. V případě Somálska je v řadě případů inkasovali přímo šéfové místních válčících frakcí. Moderní rybářské lodě dnes za jeden den vyloví tolik ryb, jako jeden místní člun za deset let. A z tohoto důvodu také zůstávají sítě místních rybářů často prázdné. Podle ekologické organizace Germanwatchby se politika EU dala shrnout následovně: „Poskytování finanční podpory na prohlubování chudoby, místo boje proti chudobě, takový je smutný důsledek chybné politiky rybolovu.“
Rybáři, kteří si rybolovem téměř nic nevydělají, své lodě často předělávají a pronajímají převaděčům, kteří na nich převážejí uprchlíky ze Západní Afriky na Kanárské ostrovy. Drancování zón rybolovu hraje svou roli ve vzestupu pirátství v Somálsku. Ihned po zhroucení Somálska začaly stovky ilegálních lodí plenit zásoby tuňáků, žraloků a krevet. Nezaměstnaní rybáři si vymohli část „licenčního poplatku“ a zajistili si tak nový zdroj příjmu. Tento účinný ekonomický model byl uplatňován i na obchodní lodě. Evropanům nezbývá než bojovat proti pirátům za použití vojenské síly. Měli by ale zvážit ukončení jejich vlastního druhu pirátství.