Politika v rukou úředníků (Foto: PE, Minifig)

Evropa není v Berlíně hračka

Složitá tvorba evropské politiky Spolkové republiky odráží její velmi komplikované fungování. Posílení kompetencí spolkového sněmu, jak to požaduje ústavní soud, věc zřejmě nevyřeší. List Die Zeit si klade otázku, proč v Německu neexistuje Ministerstvo pro evropské záležitosti.

Zveřejněno dne 30 července 2009 v 16:57
Politika v rukou úředníků (Foto: PE, Minifig)

Léto bez letních prázdnin. To se v Berlíně nestalo už hodně dlouho. Bundestag zůstal po škole, Spolkový ústavní soud mu totiž nařídil, aby kompletně přezkoumal svou evropskou politiku. Ta bude muset být do podzimu efektivnější, transparentnější a demokratičtější. V budoucnu má mít německý parlament na Brusel též větší vliv. Nejenže bude muset dohlížet na bruselský aparát, ale také na jeho německý přívěsek, neexistující ministerstvo pro evropské záležitosti.

Kdo se vlastně evropskou politikou v Berlíně zabývá? A kdo má být kontrolován?

Berlín je komplikovaný. Alespoň co se Evropy týče. Spolkové hlavní město je „bruselizované“. Centra, kde se dělají rozhodnutí, jsou roztroušená, aktérů je mnoho a aktivity jsou nepřehledné. Neexistuje téměř žádné ministerstvo, kde by neseděl tajemník pro evropské záležitosti, skoro žádné politické téma nepostrádá i evropský rozměr. Své slovo má Bundestag, Bundesrat - zastupitelství spolkových zemí, obce i zájmové skupiny. Do Bruselu musí být delegováni zástupci 1 400 pracovních skupin a koordinačních výborů. Pokud by v Berlíně opravdu existovalo Ministerstvo pro evropské záležitosti, tak by bylo velmi, velmi velké.

Spolková vláda chce však dělat evropskou politiku i bez něj. Alespoň podle oficiální verze. „Často se včas neshodneme na jednotném stanovisku a Německo se musí v Bruselu zdržet hlasování,“ připouští Joachim Würmeling, bývalý státní tajemník ministerstva hospodářství. V Bruselu pro německou pomalost už dávno vynalezli zvláštní pojem: German vote. Takto se v žargonu eurokratů nazývá nehlasování členské země, jejíž vláda se nebyla schopna dohodnout.

Newsletter v češtině

Berlín proti Berlínu. A to má být právě to, co má mít Bundestag od této chvíle pod kontrolou? Pověst německého parlamentu není u byrokratů zrovna slavná: „Zkazí spoustu práce, chce vše vědět, ale v každodenní politice nehraje žádnu roli", myslí si jeden vládní úředník.

Vše se má ještě zkomplikovat, což pro Německo nemusí být nutně lepší, domnívá se nejmenovaná osoba obeznámená s debatou uvnitř EU. Jako příklad dává politiku klimatických změn. Německý parlament zaujal v Bruselu během ožehavé fáze vyjednávání o klimatické otázce stanovisko, že spolková vláda nemusí schvalovat zvláštní žádosti průmyslových podniků s velkou spotřebou energie. Později však šéfové vlád nalezli kompromis, který představoval přesně to, co požadovalo Polsko.

Německo na to nakonec přistoupilo. Angela Merkelová veto Bundestagu ignorovala, oficiálně z důvodů zahraniční politiky a integrace. Pokud by však Bundestag více vázal vládu na své rozhodnutí, jak to požaduje CSU (konzervativní bavorská strana, sesterská partaj CDU kancléřky Merkelové), tak by v budoucnu takový kompromis kvůli Německu možná zkrachoval.

Ale jak mohou poslanci vlastně o evropské politice rozhodovat a mít vliv na pomyslné Ministerstvo pro evropské záležitosti?

Za největší úspěch Německa v době předsednictví Evropské rady je považováno tajné vládní vyjednávání, z kterého vzešla Berlínská deklarace, která připravila cestu Lisabonské smlouvě. Objevilo se jen několik kritiků, podle kterých bývalo bylo lepší připravit tento dokument v rámci otevřené a veřejné parlamentní debaty, spíše než tajnůstkářky přes telefon. Evropská politika by si debatu na takové úrovni zasloužila. Druzí zase namítají, že by se o tom debatovalo ještě dnes. Najít rovnováhu mezi efektivní výkonnou mocí a demokratickým zastoupením je evidentně velmi těžké. A v oblasti evropské politiky zvlášť.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma