„Van Rompuy navrhuje vytvořit evropské ministerstvo hospodářství“ – tímto titulkem shrnuje list La Repubblica dokument, který předseda Evropské rady vypracoval před summitem, jenž se koná 18. a 19. září v Bruselu. Van Rompuy položil šéfům vlád a jejich kabinetům 13 otázek o budoucnosti Evropy. Jak deník informuje, týkaly se čtyř základních pilířů: „hlubší integrace finančního sektoru, rozpočtu, hospodářských politik a širší demokratické legitimace Unie“.
V otázce finanční integrace chce Van Rompuy zajít dál, než zamýšlí v současnosti projednávaná bankovní unie. Nemluví o „eurobondech“, ale o „centrálním rozpočtu eurozóny“, který „by mohl zahrnovat omezené vydávání společných dluhopisů“. Projekt je naopak zklamáním, co se týče politické integrace a nijak nezmiňuje federální model, o kterém mluvil 12. září předseda Evropské komise José Manuel Barroso během svého výročního proslovu o stavu Unie.
La Repubblica proto dochází k závěru, že
zpráva je pokusem najít rovnováhu mezi novou rozpočtovou disciplínou a ekonomickou solidaritou, abychom se dostali z krize ven. Bruselu dává více pravomocí nad rozpočty členských států výměnou za určitou formu evropských dluhopisů. Jde o pomalý proces, který však dá Angele Merkelové čas na to, aby ho německým politikům i občanům pomohla přijmout. Van Rompuy nicméně nezmiňuje reformy evropských smluv ze strachu, že by německá kancléřka okamžitě požadovala nová úsporná opatření. Vyjednávání o nové smlouvě, zejména o částech týkajících se eurobondů a mutualizace rizik, tak nechává předseda Evropské rady na pozdější dobu, aby nezasahovaly do kalendáře německých parlamentních voleb, které se mají konat na podzim 2013.
Newsletter v češtině