Crowdfunding: budoucnost bankovnictví

Globální dluhová krize přiškrcuje tok bankovních úvěrů. Mezeru na trhu začíná vyplňovat systém přímých půjček mezi občany. Malým firmám i fyzickým osobám se dostává potřebných financí a investorům zase vyšších zisků. Tato finanční revoluce je pro byznys v pobaltských státech hotovým záchranným lanem.

Zveřejněno dne 8 února 2013 v 12:18

Začal jsem půjčovat lidem, které vůbec neznám. Spoustě lidem. Nejsem blázen, boháč ani filantrop. Půjčky jsou poměrně malé. Záruky celkem dobré. Věřitelé mi zatím platí a plynou mi i slušné úroky. A co je ještě lepší: cítím se být součástí revoluce, která by mohla zachránit západní kapitalismus. Vše se to odehrává v Estonsku.

Bankovnictví je největší slabinou hospodářství. Nabízí spořící produkty, u nichž veškeré úroky spolykají poplatky, a předražené půjčky s množstvím neférových skrytých poplatků. Zprostředkovatelé vydělávají kolosální zisky, zvlášť, když jsou chamtiví a riskují. Když se něco nezdaří, jak se nevyhnutelně stává, účet zaplatí daňový poplatník.

Jakékoliv alternativy jsou proto vítány. Jako třeba tzv. peer-to-peer půjčky, neboli přímé půjčování peněz „od člověka k člověku“, založené na propojení potenciálních věřitelů s dlužníky. Zprostředkovatel dá za měnší provizi dohromady žadatele o půjčku s potenciálními investory. Například britský aukční server Zopa od začátku provozu v roce 2005 zprostředkoval půjčky za 260 milionů liber (7,7 miliard korun).

Výhodnější pro obě strany

Isepankur (ve volném překladu „bankéř sám sobě“ v angličtině zní jako „Easy-banker“, „pohodový bankéř“) je výhodnější, protože poskytuje půjčky v zemích, kde je bankovní systém méně rozvinutý. Estonci (a to i ti bonitní) většinou platí za „prahovou“ půjčku bez ručitele 50% úrok. Isepankur mně a dalším dává možnost jim půjčovat za mnohem nižší úroky – většinou kolem 28 %.
Je to výhodné: nejlepší úrok na spořícím účtu v britské bance nedosahuje ani 3 % (a to ještě polovinu spolknou daně).

Isepankur se na konci loňského roku otevřel i investorům mimo Estonsko. Pro začátek jsem nabídnul pár set eur a okamžitě mi zavolal výkonný ředitel. Tomu říkám péče o zákazníky. (Potom jsem jim pomohl dát do pořádku anglickou verzi webových stránek.)
Uchazeči o půjčku musí věřitele přesvědčit o své schopnosti splácet. Třeba „Tanelvakker“ je telekomunikační inženýr, který potřebuje zrekonstruovat byt. Chce si půjčit 2 600 eur [66 000 korun] na 36 měsíců za 12% úrokovou sazbu. Je svobodný a vydělává 2 500 eur měsíčně. Měsíční splátka kapitálu a úroků činí 86 eur. Podíval jsem se na další jeho výdaje (hypotéka, splátka leasingu a kreditní karty) a spočítal si, že si to může bez problémů dovolit. Tak jsem mu půjčil 10 eur. Desítky dalších uživatelů udělaly to samé. Jednou měsíčně pošle peníze do Isepankur, která je mezi nás rozdělí. Pokud dlužník nesplácí, Isepankur dluh prodá inkasní agentuře.

Moc nový a jiný byl i Skype

Konkurence sráží ceny půjček dolů. Risk je zisk. „Akiraam“ (sekretářka s platem 600 eur měsíčně) potřebuje 200 eur na kurz finštiny. Byla ochotná si půjčit na 28% úrok, ale nakonec platila jen 12 %, protože konkurence mezi věřiteli srazila cenu dolů. Méně důvěryhodní žadatelé o půjčku si musí počkat déle nebo platit víc. Pokud podají nepřesné (nebo žádné) informace, klesne jejich bonita.

Někteří věřitelé včas nesplácí. Podle Isepankur jsou jich zhruba 3 %. Ale úroky, které platí řádní dlužníci to vynahradí. Zatím jsou v menším zpoždění tři z mých půjček – ale peníze z těch dobrých to převáží.

Čistá návratnost se v mém případě (stejně jako u většiny investorů projektu Isepankur) pohybuje kolem 17 %. Zatím jsem rozpůjčoval 1 570 eur mezi zhruba padesátku věřitelů. Výše půjčky se vždy pohybovala od pěti do pětadvaceti eur. Zpět jsem dostal 60 eur v podobě kapitálových splátek a 24 eur na úrocích. Také se mi vrátilo šest eurocentů za úroky z prodlení (malá pokuta za to, že věřitel s přezdívkou „Lillekas“ se se splátkou zpozdil o několik dnů).

Náklady serveru Isepankur jsou poměrně nízké: tvoří je především provoz webových stránek a reklama. Stále je to malý projekt. Možná je zatím moc nový a moc jiný. Ale pamatuji si, že to říkali i o jiném estonském vynálezu jménem Skype.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma