Vyberte si jazyk
Otázce budoucnosti demokracie v Evropě věnuje německy píšící tisk mimořádnou pozornost. Debatu a následnou reakci Jürgena Habermase vyvolal článek zveřejněný v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung, který po sérii kritik nešťastného řeckého referenda upozorňuje na destrukci demokracie v Evropě.
Renomovaný filozof píše na stránkách téhož listu, že „je třeba zachránit důstojnost demokracie“, a odstupujícího řeckého premiéra Jorgose Papandrea označuje za „archetyp politika, kterému se nedaří vytvořit most mezi světem finančních expertů a světem občanů, [mezi] systemickými imperativy divokého finančního kapitalismu – který sama politika pustila ze řetězu reálné ekonomiky – a stížnostmi voličů na nedodržené sliby týkající se sociální spravedlnosti“.
V době krize, kdy je střední cesta neprůchodná, musejí politici s barvou ven a přenést rozhodování na úroveň občanů, tvrdí Habermas: „To není jen otázka demokracie, to je otázka důstojnosti.“ „Řecká pohroma nás varuje před post-demokratickou cestou, kterou se vydali Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy. Soustřeďování moci v kruhu šéfů vlád, kteří své dohody vnucují národním parlamentům, je špatná cesta,“ píše Habermas, který zároveň doporučuje nastartovat v Evropě nový ústavní proces, do něhož by byli začleněni i občané…
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Jan Fleischhauer, hlavní redaktor Spiegel Online, Habermase označil za „poslední těžkou váhu mezi německými intelektuály ušlechtilých citů“, kteří náležejí k „táboru hysteriků nakloněných myšlence apokalypsy“. „V jeho pojetí krize eura se politici už dávno nechali převálcovat ekonomikou a jsou horlivými praktikanty finančního kapitalismu […] Jakmile ale dojde na formulování konkrétních požadavků, naráží Habermas na tytéž problémy jako aktivisté hnutí Occupy Wall Street, které rovněž nenapadá jiná myšlenka, než že peníze je třeba nějak přerozdělit. Cílem celého tohoto rétorického úsilí je ve skutečnosti osvobodit politiky od jejich povinností a nechat jim volné ruce, aby mohli nadále pokračovat ve své strejcovské politice.“
