Pozorovatelé z Monitorovací mise UE na hranici Gruzie a Jižní Osetie, červenec 2009. (AFP)

Evropa mezi dvojí palbou

Rok po bleskové rusko-gruzínské válce se vztahy mezi oběma zeměmi, které se navzájem osočují ze záměru porušit příměří, vyostřují. Evropská unie, která je pověřena dohledem nad dodržováním klidu zbraní a mírových dohod, si klade otázku, jaká by byla její role v případě, že by konflikt propukl nanovo.

Zveřejněno dne 6 srpna 2009 v 15:52
Pozorovatelé z Monitorovací mise UE na hranici Gruzie a Jižní Osetie, červenec 2009. (AFP)

Napětí na místě „vládne velice silné, i když je v něm něco surrealistického,“ píše italský deník Il Sole 24 Ore, podle kterého „se nic nezměnilo na abnormální situaci, která vykrystalizovala před rokem po pětidenních bojích: Jižní Osetie a Abcházie jsou v rukou Moskvy, přestože se (téměř) všichni domnívají, že jsou ještě součástí Gruzie. 3 700 ruských vojáků střeží hranice, pozorovatelé z Monitorovací mise UE (anglická zkratka EUMM) dohlížejí nad dodržováním příměří a gruzínský prezident Michail Saakašvili se nadále drží v sedle, i přes vážné oslabení své mocenské pozice v důsledku války, ekonomické krize a protestů ze strany opozice.“ Válka „Rusku přidělila na mezinárodní scéně roli předního a obávaného aktéra,“ poznamenává v rozhovoru s polským deníkem Gazeta Wyborczašéfredaktor časopisu Russia in Global Affairs Fjodor Lukjanov. Navíc „válka zastavila proces rozšiřování Nato, neboť poukázala na reálné riziko toho, že se některý z členských států zapojí do vojenského konfliktu,“ dodává Lukjanov.

Ve stejném duchu se vyjádřil v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde i Thomas Gomart, ředitel střediska Rusko-NEI ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI): „Washington se nyní domnívá, že vstup Gruzie a Ukrajiny do Nato se nesmí uspěchat, aby nedošlo k destabilizaci regionu,“ přestože Rusko, postižené ekonomickou krizí, „ztratilo od konce války hodně ze svého vlivu“.Postoj Evropanů nakonec prošel nejmenšími změnami, i když právě Evropanů se konflikt týká nejvíce,“ zdůrazňuje Gomart. Od té doby, co byly na žádost Moskvy odvolány mise OSCE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) a OSN, zůstali na místě pouze pozorovatelé Evropské unie. Ovšem pokud by napříště Rusové nebo Gruzínci vtáhli Unii do sporu nebo pokud by došlo k opětovnému konfliktu, „nemá EU připravený žádný reakční plán“.

Zatímco více než rok trvající pokusy diplomatů o urovnání situace pod patronací Unie „přešlapují na místě“, tvrdí Gomart, Moskva a Tbilisi v těchto dnech svádějí „boj o to, aby před světem znovu obhájily důvody, které vedly“ prezidenta Saakašviliho k „pokusu převzít kontrolu“ nad Jižní Osetií a které „donutily Kreml k tomu, aby mu v tom zabránil,“ píše Il Sole 24 Ore. El País vysvětluje, že obě bývalé válčící strany chtějí přesvědčit Mezinárodní nezávislou vyšetřovací misi ke konfliktu v Gruzii, řízenou švýcarskou diplomatkou Heidi Tagliaviniovou a taktéž vedenou pod záštitou EU, o tom, že jednaly podle práva. Zprávu o příčinách a vývoji konfliktu by měla Mise předložit koncem září, ale podle deníku Tagesspiegel si je už nyní jistá tím, že Gruzie nesporně přispěla k vypuknutí války. Evropská unie by nicméně měla uznat, že země neporušila mezinárodní právo, uvádí berlínský deník. Gruzie má ještě daleko k demokracii, tak jak ji definuje Západ, ovšem odborníci se shodují na tom, že „pouze tím, že se obrátí směrem k Evropě, má šanci se demokratizovat,uzavírá Tagesspiegel.

Podle deníku Il Sole 24 Ore se však zatím obě země chovají, „jako by se chtěly vrátit ke scénáři, který by mohl, stejně jako před rokem, vyústit v nevyhnutelnou válku. Rusové, kteří 4. srpna obvinili Gruzínce z minometného ostřelování hlavního města Jižní Osetie Cchinvali, vyhlásili poplach a zahájili „preventivní“ vojenské manévry. Pod záminkou zamezení provokacím, ale také šíření nákazy prasečí chřipky uzavřela Cchinvali poslední doposud otevřený kousek hranic s Gruzií. Tbilisi porušení příměří popírá, vylučuje existenci jakéhokoliv útočného plánu a obviňuje Rusko z pozměňování hranic, i když evropští pozorovatelé nemají prostředky na to, aby to potvrdili.“ I přes silné napětí se pozorovatelé neshodují v názoru na bezprostřední zahájení nových útoků. Ruský expert na geostrategické otázky Alexander Golts v pařížském deníku Le Figaro tvrdí, že „Rusko nemá žádný důvod zaplétat se do konfliktu,“ neboť už dosáhlo svého cíle, tj. ukázalo Západu své mocenské záměry na Kavkazu. Jiný ruský vojenský expert Pavel Felgenhauer se naopak domnívá, že „si Rusko připravuje půdu pro novou válku proti Gruzii,“ jejímž cílem bude tentokrát doopravdy „svržení [Saakašviliho] režimu“.

Newsletter v češtině
Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma