Vyberte si jazyk
Debata o integraci Romů v Evropě, kterou si vyžádala Francie, Itálie a Švédsko a kterou podpořilo belgické předsednictví Evropské unie, nedochází v Bruselu k žádným východiskům. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Pierre Lellouche si před několika týdny vyžádal „naléhavou“ debatu o „reálném problému, jímž je nejvyšší čas se zabývat“.
Lellouche, který zmínil problémy spojené s delikvencí mladistvých, ale rovněž s prostitucí a obchodováním s dětmi, s nimiž se potýká Francie, kritizoval příval „lidí, kteří se nesnaží začlenit,“ nezodpovědnost zemí původu Romů (9 milionů Romů vlastní evropský pas) či relativní nečinnost bruselské Komise, která, jak zdůraznil státní tajemník, přitom vydává na jejich integraci velké množství peněz. Švédsko se ke kritice připojilo a vyzvalo k vytvoření „donucovacího akčního plánu“, který by byl s to reagovat na „alarmující situaci“.
Rumunsko, terčem kritiky
Vlády těchto zemí podrobily kritice rovněž některé země původu Romů obviňované z toho, že se snaží vyvléknout z povinnosti pomáhat svým státním příslušníkům. Vedle Bulharska (podle odhadů 750 000 Romů) a Slovenska (500 000) čelí kritice Rumunsko (podle oficiálních údajů 537 000 Romů, ale s větší pravděpodobností zhruba dva miliony). Země přislíbila, že bude jednat. Jmenován byl státní tajemník pro repatriované Romy. Zároveň s tím ale Bukurešť protestovala proti likvidaci romských táborů ve Francii a „veřejným výtkám“, které jí byly adresovány.
Rozvleklost, s jakou Bukurešť čerpá finance z evropských fondů na pomoc Romům, je popouzející. Národní agentura pro Romy řídí šest programů za celkem 9,3 milionů euro, ale výsledky nejsou příliš patrné. Nuzný život stále nutí tuto populaci k emigraci. Hrozí, že projekty budou kvůli zpoždění zablokovány. „Komise nám doporučila vypovědět ty, které nepostupují kupředu, aby se zabránilo blokaci financí,“ říká Anca Zavedei, ředitel Úřadu řízení lidských zdrojů na rumunském ministerstvu práce. „Komise chce pomoci Romům a znevýhodněným, ale podívejte se, co se děje s projekty, které řídí Národní agentura pro Romy…“ Romské asociace kritizují jak Francii, tak rumunské úřady. „Rumunsko neudělalo svou práci,“ domnívá se Ciprian Necula, který vede projekt „Romský dům“. „Stát umožnil existenci sítím obchodu s lidmi a prostituce. Spokojil se s tím, že hodil na papír několik programů, aby udělal Evropanům radost.“
Peníze jen pro nejlepší projekty
Situace na místě potvrzuje pesimistické diagnózy ohledně plýtvání, respektive nevyužívání evropských fondů. Rumunsko má potíž utratit nevratných 32 miliard euro z fondů, které mu Komise vyhradila na období let 2007-2013 s tou podmínkou, že o ně zažádá a odůvodní jejich použití. Evropská komise, která v romské debatě zastává funkci arbitra, nezakrývá, že se potýká s nesnázemi. V reakci na výzvu Francie a dalších k tomu, aby „jednala“, namítá, že v posledních letech znásobila iniciativy směřující jak k integraci, tak k ne-diskriminaci. Ovšem „integrace bude účinná jen tehdy, pokud vyvinou cílenou činnost také státy, a to na úrovni národní, regionální a lokální,“ zdůrazňuje Komise.
V období let 2007-2013 připadne na integraci Romů a dalších tzv. „citlivých“ skupin z Evropského sociálního fondu zhruba 13,3 miliard euro. V Rumunsku a v Maďarsku jde polovina přidělené pomoci na Romy. Peníze směřují do různých zemí rovněž z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a od května se mohou státy obrátit také na Evropský fond pro regionální rozvoj, jehož prostřednictvím mohou usnadnit menšinám, mimo jiné Romům, najít si bydlení. Co se týká strukturálních fondů, ty umožňují spolufinancovat projekty týkající se dětí, vzdělávání a zaměstnání. Evropský parlament pak vyhradil 5 milionů euro na pilotní integrační projekt zaměřený na mikrofinancování a výuku. „Chybějí nikoliv peníze, ale správné prostředky jejich použití,“ říká s povzdechem jeden z vysokých úředníků. Brusel tak vidí poslední naději ve dvou studiích, které zahájil s cílem identifikovat úspěšné programy, projekty a integrační politiky.
Západní Evropa
Vlády zahajují hon na Romy
Úspěch festivalů věnovaných romské hudbě a iniciativ na poznávání jejich kultury svědčí o tom, že Evropany svět Romů fascinuje. Přesto se však v řadě západoevropských zemí vůči této etnické skupině množí represivní opatření, všímá si polský časopis Przekrój. Na konci července francouzský prezident Nicolas Sarkozy zmínil „problémy, které představují někteří Romové a kočovníci,“ a vyzval k vyhoštění těch, kteří pochází ze zahraničí. Jeho ministr vnitra mezitím zahájil rušení téměř pětistovky nelegálních tábořišť v zemi. V dubnu Německo zahájilo repatriaci 12 000 Romů do Kosova a Dánsko vyhostilo 400 těch, kteří údajně „ohrožovali pocit bezpečí“ svých sousedů.
Na začátku července vlámská vláda přesunula několik romských táborů do sousedního Valonska. O opatřeních, která přijala italská vláda s cílem vyhnat „romská individua“ ani nemluvě. Švédská vláda zas hodlá trestat skupinové žebrání vyhoštěním a zákazem pobytu na tři roky zatímco ve stejnou chvíli po Evropské komisi žádá, aby zaujala ke znepokojujícímu postavení Romů v Evropě stanovisko. Brusel 29. července odpověděl tak, že ve věci vyhošťování Romů jsou členské státy plně suverénní. Amnesty International to označuje za způsob, jak se problému zbavit. Podle této organizace některé země uplatňují „systematické antiromské politiky.“ Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace 12. srpna pokáral Francii za „růst projevů rasismu“ a kvůli její politice vůči Romům.
