Malý krok pro nelegály

„Na plánovanou legalizaci pobytu nelegální přistěhovalců se bude vzpomínat jako na právní akt, který v Itálii navýší počet cizinců na 5 milionů,“ píše list Il Sole 24 ore s odvoláním na rozhodnutí italských ministrů práce a vnitra Maroniho a Sacconiho. „Počet mimoevropských cizinců se tak v Itálii přiblíží Francii a Německu.“

Pro Gian Carla Blangiardiho z Milánské univerzity Bicocca může tento budoucí „jedenadvacátý italský region“ představovat lék na strukturální problémy země: stárnutí populace a propad porodnosti.

Vládní opatření, rušící trestný čin ilegálního vstupu do země byl zaveden z důvodu nutnosti zlegalizovat pobyt tisíců imigrantů, kteří na Apeninském poloostrově pracují jako výpomoc v domácnosti. „Vytváří to pocit, že zákonodárce jednal jako schizofrenik,“ komentuje vládní krok Valerio Ondia, který upozorňuje na nesoulad mezi tvrdou rukou vlády a fatalitou fenoménu přistěhovalectví. Ondia odsuzuje italskou legislativu, která už od roku 2002 nepovoluje do země vstup imigrantů „podporovaných“ zaměstnavatelem a rozhodnutí neuznávat konvenci Rady Evropy z roku 1992, která počítá s přiznáním volebního práva imigrantům, kteří žijí v členském státě EU déle než 5 let.

Toto téma znepříjemňuje politický život i v Belgii. Už dva roky se členové vládní koalice nedokáží dohodnout. Mezitím se množily demonstrace, hladovky a obsazování kostelů.

V sobotu 18. července ministři konečně vypracovali „sérii návodů“, které osud nelegálních přistěhovalců žijících v Belgii upravují. „Nelegálové: vítězství Van Rompuye,“ píše frankofonní deník la Libre Belgique vyzvyhující skvělý úspěch premiéra“, kterým tak končí svár mezi frankofonními stranami a vlámskými liberály.

Nově mohou nelegální přistěhovalci, kteří jsou oběťmi „nenormálně dlouhého řízení“, získat papíry. Tři roky platí pro rodiny s dětmi, které chodí do školy a čtyři pro ostatní.

Bude se brát v potaz integrace žadatele (znalost jednoho z národních jazyků, společenské svazky v Belgii aj). S masivní legalizací se nepočítá.Podle vlámského deníku De Standard se toto nové opatření bude týkat asi 25 000 osob.

Tato dohoda je „skutečným malým zázrakem (…) pro všechny, kteří na řešení čekají už léta,“ píše editorka frankofonního deníku Le Soir. „Dohoda má vadu, kterou trpí veškerá imigrační politika této země. Text nemá nařizovací hodnotu (…).Jakoby vše spojené s azylovou politikou muselo mít neuchopitelný charakter a mohl se tak kdykoli vypařit v závislosti na rozmarech politického života,“ stěžuje si.

Vlámský tisk tuto dohodu také kritizuje. V deníku Het Belang van Limburg se Jean-Marie Dedecker z vlámské krajně pravicové strany LDD (Lijst Dedecker) obává zejména efektu pobídky, který by pro potenciální žadatele o azyl mohla dohoda mít: „Amerika má svou zelenou kartu, Evropa kartu modrou (povolení k pobytu), ale Belgie vystavuje bianco šek, který umožní zůstat každému, kdo do Belgie přicestuje.“