Rumuni přijali jmenování Mihaie Răzvana Ungureana do funkce předsedy vlády 6. února s nedůvěrou, protože jsou přesvědčeni, že to na vládní politice úsporných opatření nic nezmění. Tím, že dal prezident Traian Băsescu designací Ungureanua přednost před konáním předčasných voleb – ty řádné mají proběhnout v listopadu –, vsadil podle listuRomânia Libera „vše na jednu kartu“:
Băsescu hraje o osud pravice v Rumunsku. Protože jestli něco podkopalo důvěryhodnost Bocovy vlády, rozhodně to nebyla úsporná opatření ani sporadické manifestace, nýbrž ustavičná slabost a kompromisy. Nicméně je naprosto k popukání sledovat, jak opozice v televizi prohlašuje, že ,nám vládne Securitate’. Nemají ani ponětí o tom, jak Vnější zpravodajská služba (SIE) funguje a čím se zabývá její ředitel. Pouze do toho promítají svou vlastní zkušenost veteránů Securitate. SIE se zabývá něčím zcela jiným a úzce spolupracuje s CIA. Ve špionáži nejde o žádné sexy dívky a sportovní auta, ale jasnou definici misí a jejich správné plnění.
Podle listu Jurnalul National je Ungureanu naopak „golden-boy“, zlatý chlapec tajných služeb, jehož jmenování ukončí „cyklus národní desintegrace,“ a dodává, že
prezidentovým snem je vytvoření vojenské junty euro-balkánského typu, která by byla schopna prostřednictvím zastrašování držet v hrsti zchudlé obyvatelstvo. O jaký jde tedy režim, který podporují tajné služby, když ne vojenský? Prezident si chtěl dokázat, že je šéfem policejního státu, a umlčet tak své partnery i protivníky.
I politolog Cristian Pârvulescuna stránkách deníku Adevărul vyslovuje pochybnost, že „by špion mohl být předsedou vlády“:
Skutečnost, že se aktivní špion dostane na post ministerského předsedy, hodně vypovídá o úrovni demokracie v Rumunsku. Je to jen další krok k prezidencializaci režimu. Navíc vzhledem k faktu, že byl v roce 1989 náhradníkem v Ústředním výboru Svazu mladých komunistů, nemá pro zastávání této funkce morální předpoklady. Je součástí nomenklatury. Kdyby zůstal v platnosti lustrační zákon, nemohl by žádnou funkci ve státní správě zastávat.
Podobná tvrzení odmítá România liberă, která zdůrazňuje, že Ungureanu „nebyl přlíslušníkem Securitate“, Ceaușescových tajných služeb:
byl politicky jmenovaným úředníkem, který dostal za úkol řídit složitou instituci a tomuto úkolu dostál se ctí. Je jen ironií osudu, že pět let poté, co jej tehdejší předseda vlády donutil opustit post ministra zahraničních věcí, dnes sám sestavuje vládu.
Necháme-li stranou tuto polemiku, „je šéf SIE pro naši zemi řešením?“ táže se týdeník Revista 22:
Je to jen málo pravděpodobné. Jaký vzkaz vysílá [svým jmenováním] šéf tajných služeb v čele exekutivy uprostřed volebního roku? Jak bude schopen ukočírovat politické puzzle založené na partikulárních zájmech a korupci uvnitř strany [vládní liberálně-demokratické PDL] a ministerstev? Jak bude čelit kmotrům z PDL, otázkám spojeným s financováním volební kampaně a jak zaručí regulérní průběh voleb? Nedělejme si moc iluzí, protože Bocovo dědictví je tíživé.