Na Romy míří ukazovák

V reakci na nedávné násilné incidenty, do nichž byli zapojeni Romové, se francouzský prezident rozhodl radikálně řešit „problémy, které vyvolává chování některých Romů“. Jmenovitě doporučuje jejich vyhoštění do země původu. Tato kontroverzní politika poukazuje na to, že romská otázka je ale především otázkou evropskou.

Zveřejněno dne 28 července 2010 v 14:29

Vytvářet trvale udržitelnou politiku ještě za tepla, tj. v reakci na dramatické události, je vždycky značně delikátní. Bylo třeba dnes, deset dní po násilných incidentech v Saint-Aignan [vyvolaných smrtí mladého Roma, kterého v noci z 16. na 17. července při pokusu prorazit silniční zátaras zastřelil jeden četník], svolávat do Elysejského paláce schůzku na téma „kočovníci a Romové“ a odůvodňovat to „problémy, které vyvolává chování některých z nich“? Nicolas Sarkozy byl za toto rozhodnutí velice kritizován. Co bychom si ale přečetli či vyslechli, kdyby hlava státu a jeho vláda bývali neudělali nic? Důležitá je teď jedině odpověď na otázku, jaká politika bude navržena. Názor si bude třeba utvořit na základě závěrů dnešní debaty.

Umožní například to, že bude respektována časová lhůta potřebná k reflexi mezi prohlášeními učiněnými ještě „za tepla“ a konečnými rozhodnutími, vyjasnit si, o čem se má vlastně debatovat? Umožní to správně od sebe odlišit fakta a předsudky týkající se Romů? A upřesnit si, o kom se vlastně mluví a koho se budou výsledná rozhodnutí týkat? Budou se týkat kočujících osob sloučených do této administrativní kategorie proto, aby bylo možné vyloučit etnické označování Francouzů romského původu, anebo Romů, kteří přišli v posledních letech především z východní Evropy? Otázky, které si jedni a druzí kladou, nejsou vůbec tytéž. Stejně tak jejich cíle. Hledat pouze jedinou odpověď na národní úrovni by bylo jistě nenáležité. Vyhánět Romy, kteří ve své zemi původu žili usedlým životem, z jedné osady do druhé a bránit francouzským kočovníkům v sezónním kočování čím dál více omezujícími urbanistickými pravidly dozajista nevede k velkým pokrokům.

Dlouhá zkušenost stigmatizace a diskriminace Romů v Evropě si žádá nastolení politiky dialogu. Má to jednu podmínku – každý musí převzít svůj díl zodpovědnosti. Jedni musejí respektovat zákon, druzí ho musejí aplikovat (jmenovitě zákon „Besson“ o přijímacích prostorách). Pomalu, ale jistě tak možná bude možné najít uspokojující odpovědi na otázku, která obchází Evropou přinejmenším od třináctého století. Po osmi stech letech bloumání kolem tohoto tématu (a mnohých dramatech) bude potřeba této možnosti pokroku využít.

Jak to vidí Bukurešť

I Rumunsko se musí snažit

Francie 26. července oficiálně požádala, aby byl problém Romů řešen na evropské úrovni, přičemž naznačila možnost, že by Rumunsko nemuselo být přijato do Schengenského prostoru, kam mělo podle plánu vstoupit v lednu 2011. „Podráždili jsme Paříž. Co tím můžeme získat?,“ klade si v Bukurešti otázku România Liberă. Na rozdíl od Itálie „se Francie rozhodla vykázat Rumunsko zpět na jeho místo za použití náležitě vybroušeného evropského nástroje: svého veta proti jeho vstupu do Schengenského prostoru“.

Rumunský stát je nicméně „jako první zodpovědný za současnou situaci a její důsledky,“ neboť místo toho, aby řešil problémy, které existují „u něj doma na zahradě,“ aplikuje už dvacet let „to nejjednodušší a nejcyničtější řešení: [problémy] exportuje“. România Liberă připomíná, že nevládní organizace nerespektovaly svůj slib napomoci vzniku romské intelektuální elity, že Národní agentura pro Romy sloužila jako „bitevní pole“ armádám reprezentujícím politické zájmy, že se mafiánské sítě účinně rozmáhají na západě a jejich šéfové „jsou v Rumunsku nedotknutelní a v klidu inkasují desítky milionů euro vyprodukovaných ve Francii, v Anglii, ve Španělsku a v Itálii.“

„Studená sprcha z Paříže by nám mohla udělat dobře,“ domnívá se tak deník. „Pokud ji ale budeme ignorovat a hrozba přejde v činy, budeme moct vládám, které se v Bukurešti střídaly u moci, pěkně poděkovat za to, že dovedly Rumunsko až k izolaci.“

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma