Předseda vlády oznámil, že mimořádně svolává parlament. Rabování mezitím zasáhlo Manchester a Birmingham. V hlavním městě bylo uvedeno do pohotovosti 16 000 policistů s oprávněním střílet gumovými projektily. Ale komentátoři se nemohou dohodnout, jaké jsou vlastně důvody těchto nepokojů a kdo za ně nese vinu.
Ti, kteří tyto události odsuzují, napsal jeden komentátor levicového listu Guardian, by měli zvážit fakt, že v dnešní Británii „je na tom nejbohatších deset procent stokrát lépe než těch nejchudších deset procent“ a „sociální mobilita je horší než v jakékoli jiné vyspělé zemi“. Přesně tak, potvrzuje další. „To se stane, když lidé nemají nic a před obličej se jim neustále strkají věci, které si nemohou dovolit a zároveň nemají žádný důvod se domnívat, že si je jednou budou moci dovolit.“

Zlost na vládu vzrůstá, hlásí komentátor pravicového listu Telegraph, hlavně u malých živnostníků. Drancování rozděluje Londýn, protože multikulturní komunity, které spolu předtím dobře vycházely, se nyní dělí na kmeny chránící svoje živobytí. „To, co potřebujeme, a to okamžitě, je znovu ovládnout naše ulice“ – jinak bude hůř.
Británieteď zažila svůj „moment Katrina“, píše s odkazem na tornádo v New Orleans deníklevého středu Independent. Nicméně, toto „není politický protest ... ani odpověď na škrty ve veřejném sektoru“. Je to spíše jednání menšiny, kterou „skvělá ministerstva školství, sociálních věcí, zdravotnictví a bydlení“ nechávala po celé generace ve štychu. Pokud z těchto nepokojů může vůbec povstat něco pozitivního, pak je to fakt, že „se konečně můžeme postavit čelem k ostudnému vyloučení naší neprivilegované nejnižší vrstvy.“


