Vyberte si jazyk
Od zasedání Evropské rady v Bruselu a přijetí nového záchranného plánu pro Řecko a nástinu „evropského MMF“ uběhlo už deset dní. Evropa se totiž, slovy deníku Público, „pohybuje rychlostí odpovídající její velikosti: velice pomalu. To, co bylo schváleno v červenci, vstoupí v účinnost až v září (opatření přijatá Bruselem musejí schválit některé parlamenty). Jak ale poznamenává deník, „trhy zatím nečekají. Úrokové sazby italských a španělských dluhopisů dosahují v současnosti úrovní, které vedly Irsko, Řecko a Portugalsko k žádosti o zahraniční pomoc.“
Chovají-li se ale „spekulanti nadále jako supi“, píše Le Soir, pak proto, že „jim k tomu dáváme prostředky“ – tím, že jsme zapomněli poskytnout záchrannému fondu odpovídající rozpočet a že sázíme na nedosažitelnou rovnováhu mezi úspornými opatřeními a oživením růstu. Výsledek? „Evropě stále zatraceně chybí důvěryhodnost“. „Tato krize důvěry pramení z očividného nedostatku solidarity mezi zeměmi“, píše Le Soir, podle nějž
Newsletter v češtině„je politicky výnosnější vrátit se z evropského summitu a voličům sdělit, že jsme ochránili jejich nejbližší krátkodobé zájmy. Řešení stávající krize, která bude dlouhá a složitá, se neobejde bez zavedení neochvějných mechanismů solidarity, jako je evropská dluhová agentura vydávající dluhopisy, jež budou sloužit k financování všech států eurozóny bez rozdílu. Předpokladem je postoupení suverenity a nová smlouva. Bude to dlouhé, bolestivé, ale nezbytné.“
„Evropa musí jednat, dokud je ještě čas odvrátit nedůvěru“, přizvukuje list Les Echos, podle nějž Josému Manuelu Barrosovi zcela „chybí důvěryhodnost“. Možná právě to je ten důvod, proč prohlášení předsedy Evropské komise, který 3. srpna označil způsob, jakým trhy nakládají se Španělskem a Itálií, za „naprosto neopodstatněný“, „nepřinesly očividně mnoho užitku“, vysvětluje La Vanguardia. Na stránkách katalánského deníku, který píše o „rezignaci“ zachvacující Španěly, ekonom Manel Pérez odhaduje, že k tomu, aby byl „evropský MMF“ „schopen vynutit si respekt trhů“, by potřeboval dotaci ve výši 2,5 bilionu eur. V očekávání toho, až bude politika „schopna najít řešení mezi požadavky věřitelů a neschopností dlužníků platit“, může ECB „přechodně získat čas, pokud dnes [4. srpna] oznámí masivní nákup dluhopisů“ zemí, jež se ocitly ve finančních potížích, píše Pérez.
Této hypotéze zřejmě věří De Standaard, který soudí, že ECB zřejmě neohlásí v dohledné době zvýšení hlavní úrokové sazby a že „by měla ukázat, že je připravena nakoupit dluhopisy. Šéfa banky Jean-Claude Tricheta, tak čeká náročný, ale velice důležitý úkol“, protože „špatně přijatý vzkaz by mohl opět vyvolat obavy trhů a prodražit další fáze záchranných plánů“.
