Od zasedání Evropské rady v Bruselu a přijetí nového záchranného plánu pro Řecko a nástinu „evropského MMF“ uběhlo už deset dní. Evropa se totiž, slovy deníku Público, „pohybuje rychlostí odpovídající její velikosti: velice pomalu. To, co bylo schváleno v červenci, vstoupí v účinnost až v září (opatření přijatá Bruselem musejí schválit některé parlamenty). Jak ale poznamenává deník, „trhy zatím nečekají. Úrokové sazby italských a španělských dluhopisů dosahují v současnosti úrovní, které vedly Irsko, Řecko a Portugalsko k žádosti o zahraniční pomoc.“
Chovají-li se ale „spekulanti nadále jako supi“, píše Le Soir, pak proto, že „jim k tomu dáváme prostředky“ – tím, že jsme zapomněli poskytnout záchrannému fondu odpovídající rozpočet a že sázíme na nedosažitelnou rovnováhu mezi úspornými opatřeními a oživením růstu. Výsledek? „Evropě stále zatraceně chybí důvěryhodnost“. „Tato krize důvěry pramení z očividného nedostatku solidarity mezi zeměmi“, píše Le Soir, podle nějž
Newsletter v češtině„je politicky výnosnější vrátit se z evropského summitu a voličům sdělit, že jsme ochránili jejich nejbližší krátkodobé zájmy. Řešení stávající krize, která bude dlouhá a složitá, se neobejde bez zavedení neochvějných mechanismů solidarity, jako je evropská dluhová agentura vydávající dluhopisy, jež budou sloužit k financování všech států eurozóny bez rozdílu. Předpokladem je postoupení suverenity a nová smlouva. Bude to dlouhé, bolestivé, ale nezbytné.“



