Vyberte si jazyk
„Bezvýznamný summit,“tak hodnotí právě probíhající evropsko-čínský summit německý deník Handelsblatt. Setkání zástupců první a třetí největší světové ekonomiky by mělo být důležité, skončí ale bez podstatnějších výsledků. Po 15 letech hádek o stále těch samých otázkách je Čína čím dál znechucenější „naprostou neschopností EU jednat. Van Rompuy jednoduše nemá co říci“.
Jednou ze sporných otázek je evropské zbrojní embargo, které bylo na Čínu uvaleno po masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Podle zpravodajského portálu EUObserver řekl čínský premiér Wen Ťia-pao ve své úvodní řeči předsedům Hermanovi Van Rompuyovi a José Manuelu Barrosovi zcela nepokrytě, že si přeje, aby EU zákaz zrušila:
Co se týče problému zrušení embarga na Čínu a uznání Číny jako fungující tržní ekonomiky, musím mluvit zcela otevřeně. Již deset let [v tomto směru] vyvíjíme velké úsilí, ale výsledky zůstávají nedostižné. Toho já velice lituji. Doufám a věřím, že evropská strana se chopí příležitosti a včas vyvine příslušnou iniciativu k vyřešení tohoto problému.
Jak však bruselský portál upozorňuje, v praxi byl zákaz již mnohokrát ignorován:
V roce 2010 země EU udělily vývozové licence na obranné vybavení do Číny v hodnotě téměř 218 milionů euro. Podle údajů EU šlo z velké části o francouzské a britské firmy, které vyrábějí letecké výrobky a díly do pozemních vozidel, elektronické vybavení, rakety a též „chemické a biologické toxické látky, látky k potlačování nepokojů a radioaktivní materiál“ v ceně 13 milionů euro.
Podle deníku China Daily se premiér Wen snaží o uzavření investiční dohody s EU, která by čínským firmám zaručila „výhodné právní a politické investiční prostředí“. Státem ovládaný deník píše, že zatímco Evropa zažívá hospodářské problémy,
zůstává největším obchodním partnerem Číny, zatímco ta je jejím druhým největším obchodním partnerem a největším zdrojem dovozů. V roce 2011 dosáhl objem obchodu 567,2 miliard dolarů (345,5 miliard euro) a Evropa loni zažila roční zvýšení čínských investic o 94,5 % na 4,46 miliard dolarů (3,42 miliard euro). Obchodní vztahy však utrpěly kvůli evropské krizi státního dluhu. Srpen byl již třetím postupným měsícem, kdy čínský vývoz do Evropy ve srovnání s předchozím rokem klesl – tentokrát o 12,7 %.
Deník Handelsblatt dále upozorňuje na to, že Peking během své evropské návštěvy zároveň klepe na další dveře, především na ty německé. Berlín je jedním z největších investorů v Číně a je připraven se podělit o svá technologická tajemství.
V pekingských diplomatických kruzích se proslýchá, že čínské vedení by bylo raději, kdyby EU veleli Němci. Podezřívavost dalších 26 členů proto sílí. Snaží se Německo získat ve vztahu s Čínou výhody tím, že bude méně hledět na respektování lidských práv a výměnou za to ještě více investovat?
